Rámové stavby

Stavby, u kterých je nosná konstrukce tvořená dřevěnou tyčovou kostrou z řeziva a z pláště stabilizujícího nosnou kostru sestavena do obdélníkového rámu. Tyčová nosná kostra slouží k přenášení svislého zatížení ze střechy a mezipatrových stropů, zatímco pláště z desek na bázi dřeva přenášejí vodorovná zatížení vznikající účinkem větru a výztužných sil. Nosný obdélníkový rám je tvořen spodním a horním dřevěným prahem a krajními svislými sloupky (Kolb, 2007).

Systém dřevostaveb s nosnou kostrou z řeziva je tradičním a velmi rozšířeným systémem, oblíbeným především proto, že se jedná o rychlou a suchou montáž výstavby a výsledkem je stavba s dobrými tepelně-izolačními vlastnostmi při zachování vysoké variability dispozičního a architektonického řešení. Tento systém byl postupně zdokonalován z hlediska opracování jednotlivých prvků a prefabrikace, tzn. předvyrobení celých hotových dílců předem ve výrobě tak, aby na stavbě mohly být osazeny s minimální pracností a minimální dobou potřebnou pro vlastní montáž.

Pro rámové dřevostavby jsou charakteristické malé průřezy dřevěných profilů a malá vzdálenost nosných stojek. Celý nosný rám je vytvořen z profilů jednotných rozměrů, nejčastěji používaným rozměrem v evropských zemích je průřez 60x120 mm. Ten je v posledních letech často nahrazován průřezem 60x180 mm, opět z důvodu zvýšení požadavků na tepelnou izolaci obvodových stěn (Havířová, 2005).
Nosné stěny dřevěných rámových domů jsou tvořeny svislými stojkami, které jsou rozmístěny v pravidelných osových vzdálenostech (většinou 400, 600 nebo 625 mm). Stojky jsou spojeny s dolním a horním vodorovným pasem na tupý sraz pomocí hřebíků. Tím je vytvořen dřevěný rám (Havířová, 2005).

Charakteristické znaky dřevěných rámových staveb:

• volnost architektonického řešení;
• jednoduchý konstrukční systém;
• opakující se detaily;
• nosná kostra se skládá ze štíhlých, standardizovaných průřezů;
• celkové vyztužení oplášťováním;
• jednoduchá dostupnost materiálu;
• podlažní výstavba;
• spoje kontaktními styky a mechanickými spojovacími prostředky;
• rastrový rozměr 400 - 700 mm, přednostně 625 mm;
• konstrukce oboustranně obložená;
• krátká doba výstavby, jsou možné různé stupně předvýroby (Kolb, 2007).

Vícepodlažní rámové stavby:

• vhodné v modifikovaném typu;
• zvolit statický systém odolný vůči sednutí;
• optimalizovat vytvoření detailů také ve vztahu k sednutí;
• kombinace materiálů (smíšené konstrukce) pokud možno vyloučit;
• nejvyšší prioritu má přesnost výroby a montáže (Kolb, 2007).

Z hlediska provádění stavby je možné montovanou stavbu s nosným dřevěným rámem provést i jiným způsobem. Způsob, který je běžně používán v Americe pod názvem „Timber frame houses" u nás praktikuje řada menších firem. Jedná se o systém stavění s jednotlivých přířezů řeziva a z deskových materiálů přímo na staveništi, tzv. staveništní montáž. Výhodou tohoto systému výstavby je, že není potřeba prostor na provádění přípravných prací pro stavbu. Nevýhodou je naopak prodloužení doby výstavby, manipulace s dřevěnými prvky a deskovými materiály v nechráněném vnějším prostředí (Havířová, 2005).