Financování dřevostaveb

Hypotéku České spořitelny lze využít i na financování montovaných staveb na bázi dřeva, a to bez nutnosti zajištění jinou nemovitostí. Dosud byly montované domy většinou složitě financovány předhypotečním úvěrem či zajištěním jinou nemovitostí, nyní je možné využít výhodné podmínky standardního hypotečního úvěru včetně proměnné úrokové sazby.

Vzhledem k rychlosti výstavby montovaných domů dochází často k „předběhnutí“ administrativních kroků samotnou výstavbou, což doposud komplikovalo její financování. Služba Financování montovaných domů tyto překážky odstraní a umožní uvolnění finančních prostředků z úvěru ještě před zápisem domu do katastru nemovitostí.

Tuto službu je možné využít při výstavbě realizované předními dodavateli sdruženými v Asociaci dodavatelů montovaných domů, což klientům zaručuje dodržování vysokých standardů při výstavbě, a tím vysokou kvalitu pořizovaného domu.

Jak financujeme:
- ještě před tím, než se zapíše rozestavěný dům do katastru nemovitostí, uvolní banka až 90 % ceny díla
- zbylých 10 % ceny díla lze čerpat po zápisu rozestavěného domu do katastru nemovitostí

9 výhod Hypotéky České spořitelny:
- Hypotéku u nás získáte bez poplatku za vyřízení.
- Čerpat ji můžete až do 100 % hodnoty zastavené nemovitosti.
- Hypotéku můžete splácet podle Vašich potřeb včetně změny výše splátek, odkladu splátek či přerušení splácení.
- Nabízíme také možnost mimořádných splátek.
- Nabízíme úrokové zvýhodnění 0,3 % a jeho unikátní garanci po celou dobu splácení.
- Nabízíme slevu z úrokové sazby ve výši 0,5 %. Stačí, pokud budete splácet svoji hypotéku z Vašeho aktivně využívaného Osobního účtu České spořitelny.
- Nabízíme pevné i proměnné úrokové sazby.
- Hypotéku můžete splácet až 30 let, získáte tak nižší měsíční splátky.
- Máte možnost odečíst si zaplacené úroky od daňového základu a ušetřit tak další prostředky.

Dokument je určen k ověření kvality prováděných dřevěných staveb členské základny Asociace dodavatelů montovaných domů ADMD. Je vhodný jak pro dřevostavby prováděné na stavbě, tak i pro konstrukce smontované s prefabrikovaných panelů různé velikosti. Dle dokumentu národní kvality lze certifikovat i provádění srubů, hrázděných a roubených konstrukcí, těžkých skeletových konstrukcí atd.

Dokument národní kvality (dále jen „DNK“) je především zaměřen na projekční technickou přípravu, kvalitu materiálu, deklarace základních požadavků na konstrukci dle stavebního zákona a prováděcí činnosti (montáže, výroba prefabrikátu atd.) DNK neřeší podlahové krytiny, technická zařízení budov, vybavení interiéru (kuchyně, koupelny atd.), typ a vzhledy krytiny domu, pokud tyto oblasti přímo nebo nepřímo nekolidují s některými výše citovanými oblastmi použití.

DNK se často odkazuje na konkrétní normy nebo předpisy. Vždy je potřeba vzít v úvahu jejich aktuální znění.

2. Požadavky na dodavatele stavby a konstrukci

Hlavní rozdíl certifikace dle DNK a certifikací vyžadovanou zákonem č. 22/1997 Sb., kde probíhá kontrola jednou za rok ve výrobně a certifikace se zaměřuje na panely jako takové, je kontrola přímo na staveništi a dodržování technologické kázně na stavbě, stanovení a sledování systému kritických bodů konstrukce, častější kontroly směrem od certifikačního orgánu, povinnost měřit kvalitu staveb metodou Blower-door test minimálně 2x do roka. Toto jsou všechno nástroje na dosažení, hlídání a prokázání té nejvyšší kvality.

2.1. Systém kritických bodů

Každý výrobce má za povinnost stanovit taková místa v konstrukci, výrobě nebo při montáži, která vykazují nejvyšší riziko nedodržení schody s tímto dokumentem. V praxi výrobce sleduje tato místa, pravidelně měří a kontroluje tato místa tak, aby jejich nekvalitním provedením nedošlo k vadě nebo dodatečné poruše konstrukce. Stanovení těchto kritických technologických úseků, operací nebo procesů (bodů) se provede na základě analýzy nebezpečí vzniklých nekvalitním provedením, stanovení znaků nekvalitního provedení a mezních hodnot měření, vymezení systému sledování daného kritického bodu a stanovení ověřovacích (kontrolních) postupů v daném bodě.

Hlavní čtyři fáze sledování kritických bodů jsou:
- Projekční příprava
- Realizační příprava
- Realizace
- Obecné požadavky napříč předcházejícími fázemi.

Kritické body nám určí případná problematická místa konstrukce, na kterých obvykle záleží kvalita celé stavby. Tato místa se musí důsledně hlídat.

2.2. Požadavky na konstrukce

Každá konstrukce, kterou výrobce uvádí na trh musí mít přesně dané použití. Toto použití nám zpravidla vznese požadavky na danou konstrukci. Základním požadavkem na stavby je bezpečnost při jejich užívání. Z toho nám vycházejí základní požadavky, které je výrobce povinen prokázat. Dle stavebního zákona se prokazují vlastnosti následující:

- Únosnost, použitelnost a stabilita konstrukce – udává nám dimenze prvků použitých ve výrobku tak, aby nedošlo v průběhu jejich předpokládané životnosti k poškození konstrukce vlivem působení vnějších sil (vlastní tíha, klimatické zatížení – vítr, sníh). Reakce konstrukce na vnější zatížení musí být také adekvátní, což v praxi znamená, že konstrukce musí vykazovat malou nebo žádnou deformaci a nesmí vlivem užívání dojít k nepřiměřenému rozkmitání konstrukce nebo jejich částí. Toto se prokazuje statickým výpočtem.

- Požární odolnost – udává čas, po který je od konstrukce očekáváno uspokojivé chování při požáru. Toto chování je definováno klasifikací požární odolnosti značenou následovně:

• R – z anglického Resistance, česky odolnost, únosnost – udává nám kolik minut má konstrukce plnit funkci nosné konstrukce při požáru. Některé materiály (ocel, beton) ztrácejí velice rychle únosnost při teplotách nad 500°C.
• E – z anglického Entirety, česky celistvost – udává jak dlouho má při požáru konstrukce zůstat celistvá, oddělující prostor zachvácený požárem od nezachváceného prostoru. Pokud se v konstrukci vytvoří trhlina, zpravila jí pronikne požár nebo kouř a dochází k šíření požáru.
• I – z anglického Insulation – česky izolace – udává hustotu tepelného toku přes konstrukci při požáru. Pokud by byla moc vysoká, může se požár přenést přes celistvou stěnu do sousedících prostor.
• W – z anglického Radiation – česky radiace – udává dobu, po kterou hustota tepelného toku přes konstrukci neohrozí osoby v její bezprostřední blízkosti.

Celková klasifikace požární odolnosti konstrukce se pak skládá z parametrů, které konstrukce plní a času, po který konstrukce plní dané parametry. Např. REI/REW 45 – konstrukce bude po dobu 45 minut při požáru plnit nosnou funkci (konstrukce se nezřítí), nebudou její kusy odpadávat nebo vznikat trhliny a pronikat přes ni požár a neohrozí osoby ukrývající se před požárem na druhé straně konstrukce.

- Ochrana proti hluku – udává velikost útlumu mechanického vlnění přenášejícího zvuk při přechodu přes konstrukci. Příliš vysoká hladina hluku výrazně znepříjemňuje kvalitu života, může být příčinou mnoha onemocnění jak psychických, tak i fyzických. Tato vlastnost se prokazuje pro obvodový plášť budovy a vnitřní dělící konstrukce (vnitřní stěny a stropy budoby) hodnotou útlumu v decibelech. Jinými slovy o kolik decibelů se zvuk utlumí.

- Tepelně technické vlastnosti a bilance vlhkosti – parametr konstrukce hodnotící budoucí náklady na provoz budovy. Zpravidla se posuzuje součinitel prostupu tepla nebo tepelný odpor (vyjádření neochoty konstrukce propouštět teplo). S tím souvisí i bilance vlhkosti v konstrukci. Dřevo a materiály na jeho bázi jsou citlivé na přítomnost vody. Proto je nutné její výskyt co nejvíce omezit nebo mu v ideálním případě úplně zabránit. Vzhledem k tomu, že dřevostavby (Sádrokarton-instalační mezera- parobrzdná vrstva-nosná konstrukce s tepelnou izolací) nejsou jednoduché konstrukce jako zděné stavby (omítka-cihla-omítka), je o tomto potřeba přemýšlet více, než u zděných staveb. Existuje zde totiž řádově více možností, kde udělat chybu.

- Průvzdušnost – objemový tok vzduchu přes obálku budovy při daném tlakovém rozdílu vztaženo na vnitřní objem konstrukce. Kolik kubických metrů vzduchu uteče přes stěny při daném přetlaku (obvykle 50 Pa). Pro lepší hodnocení se naměřený průtok (v m³/h) podělí objemem budovy (v m³), čímž nám vyjde, kolikrát se vzduch v budově vymění při daném přetlaku za hodinu (1/h nebo h^-1), tedy vyjádření těsnosti obálky budovy. Čím nižší hodnota, tím lépe provedená vzduchotěsnící vrstva v plášti budovy. Při nechtěném pronikání vzduchu mezi interiérem a exteriérem nastávají tepelné ztráty, které nelze kontrolovat jako například otevření okna. Tyto ztráty se mohou v extrému pohybovat až v hodnotách kolem 20 (kWh/m²a), což v praxi znamená při podlahové ploše domu 100 m² 2 MWh (asi 10 000,- Kč) za rok navíc zcela zbytečně.

Výpočty a zkoušky prokazující tyto vlastnosti musí být prováděny osobami k tomu dostatečně kvalifikovanými nebo pod jejich dohledem. V praxi toto potvrzuje buď razítko autorizovaného inženýra, nebo technika pro daný obor, v případě zkoušek je požadováno, aby zkoušku provedla laboratoř akreditovaná pro tu danou činnost.

2.3. Vstupní materiály

Výrobek zabudovaný do konstrukce, který ovlivňuje alespoň jeden základní parametr konstrukce, se nazývá stavebním výrobkem (tepelné izolace, parozábrana, OSB desky atd.). Tento musí být vždy takový, aby po předpokládanou dobu životnosti stavby (dle ČSN 80 let, dle EN 50 let) plnil požadovanou funkci. Toto se zpravidla prokazuje certifikací daného výrobku, která prokáže shodu materiálu s požadavky na něj kladenými. Požadavky na výrobky udává zákon č. 22/1997 Sb. Můžou se používat jen takové materiály, u kterých jsou známy všechny vlastnosti ovlivňující jeho funkci v konstrukci. Důležité je dbát na to, aby nedošlo k záměně materiálů za jiné, bez posouzení vlivu nového materiálu na konstrukci. V praxi aby se například nepoužila levnější izolace, která ale v konečném důsledku zapříčiní kondenzaci v konstrukci nebo pokles požární odolnosti konstrukce.

Materiál musí být skladován v odpovídajících podmínkách tak, aby nedošlo k změně jeho vlastností, zkrácení životnosti, nebo biologickému a abiotickému poškození. Obvykle jsou skladovací podmínky dány teplotou a vlhkostí. V případě provádění mokrých procesů (betonování) je nutné, aby podmínky okolního prostředí nezapříčinily nekvalitní vytvrdnutí.

2.4. Projekční připravenost

Každá konstrukce musí být vyráběna podle předem daného, pečlivě připraveného a jasného plánu. Důvodem je v co možná největší míře omezit možnost improvizace při výrobě konstrukce nebo jejich částí. Takovéto improvizační zásahy většinou vedou k vadám a poruchám konstrukce, prodražování prací a jiným negativním efektům. Součástí projekční připravenosti musí být i plán kontrol před a v průběhu výroby, případně montáže výrobku či konstrukce.

2.5. Lidské zdroje a vybavenost

Každý člen ADMD certifikovaný dle DNK musí mít při výrobě a montáži zajištěný personál s dostatečnou úrovní znalostí dané problematiky. Ať se týká o projekční část nebo realizační část od výroby jednotlivých výrobků až po montáž. Tento personál musí být vybaven nejen dle pravidle bezpečnosti práce a ochrany života a zdraví při práci, ale také dostatečným strojně technologickým vybavením potřebným pro výrobu a kontrolu.

3. Certifikace a dohled členů ADMD

Každý člen ADMD musí být certifikován dle tohoto dokumentu. Znamená to, že vstupem do řad ADMD si na sebe firma klade vyšší požadavky než nečlen, snaží se o maximální kvalitu svého díla a toto vše se rozhodla prokázat nezávislou certifikací., kterou provádí Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha, s.p.

Každý certifikovaný člen ADMD podstupuje 2x ročně externí dohled nad výrobou i montáží, což je v ČR ojedinělá věc.

3.1. Technologie staveništní montáže

Výrobci uvádějící na trh montované domy sestavené přímo na stavbě podstoupí dohled v kanceláří, při kterém je provedena kontrola nejméně jedné zakázky realizované za předchozí období ve fázi projektu, udržování systému řízení výroby ve firmě a řádné ukládání dokumentů. Druhý dohled se týká staveniště a samotné montáže. Kontroluje se projektová dokumentace dostupná na místě a shoda konstrukce s touto dokumentací, technicko-technologická vybavenost, skladování materiálů, provádění záznamů a kontrol a technologická kázeň.

 3.2. Technologie částečné nebo úplné prefabrikace staveb

Výrobci uvádějící na trh domy sestavené z předvyrobených stěnových dílců sestavených na stavbě a případně doplněných o další materiály, postoupí jednou ročně kontrolu v kanceláři a ve výrobně. Zde se kontroluje mimo fáze projektování i výrobna, kde jsou dílce, zpravidla panely, vyráběny. Zde je kladen důraz na shodu výrobku s dokumentací, kontroly výrobku, dodržování technologické kázně a dodržování výrobních podmínek, například teplota okolního prostřední. Dále se kontroluje skladování jak vstupního materiálu, tak hotových výrobků. Druhý dohled je proveden na stavbě se stejnými požadavky jako na technologii staveništní montáže.

4. A co to všechno znamená?

Většina z nás si svůj vlastní dům postavit sama neumí. Proto je samozřejmě na každém z nás, pro koho se rozhodne, aby nám ho postavil. Tím, že si vybereme firmu, která má takzvaně „8 rukou 4 hlavy“ a ohání se dlouholetou zkušeností ze zahraničí, sice dosáhneme lepší cenu, ale kvalita návrhu a nezřídka i provedení celkovou hodnotu díla snižuje. Pokud tedy stavíme domy podle zkušeností z minulosti – tedy empiricky, téměř vždy to vede k nekvalitnímu nebo neekonomickému návrhu konstrukce a tím obvykle, v konečném důsledku, k prodražení. Chceme-li navrhnout konstrukci pro dané místo vhodnou, nelze už vycházet jen, z ač důležitých, životních zkušeností. Další možností je vybrat si větší, renomovanější firmu. Každý z nás ví, že větší firma rovná se často větší zmatek a i mezi velkými firmami musíme vybírat. Proto pro oba popsané případy přichází na řadu nástroj, jak objektivně prokázat, že daná firma nám zajistí vše potřebné a dostaneme za své peníze co nejlepší stavbu a tím i tu nejlepší investici. Tímto nástrojem je certifikace. Ta ale nemá smysl, pokud se neprovádí dle kvalitního dokumentu, kladoucího požadavky jak na firmu, tak na konstrukce. V České republice není zákonem vyžadována kontrola firem provozující staveništní montáž. DNK toto však umožňuje a každý má šanci se dle tohoto dokumentu nechat certifikovat a prokázat svojí kvalitu. Pokud ale tvrdí, že certifikát nepotřebují a že jsou to jen vyhozené peníze, zeptejte se, jak se starají o kvalitu své práce.

• Hypotéku České spořitelny lze od 1. srpna použít i na financování montovaného domu na bázi dřeva
• objem hypoték ČS pro občany za 1. pololetí 2011 meziročně vzrostl o 119 % na 14,02 mld. Kč, a to i díky externím partnerům, kteří prodávají hypotéky ČS mimo její pobočkovou síť
• od 1. srpna ČS snižuje úrokové sazby hypoték o 0,2 %, úrokové sazby tak začínají na 3,59 %

Česká spořitelna rozšiřuje od srpna 2011 využití hypoték i na financování montovaných domů na bázi dřeva, a to bez nutnosti zajištění jinou nemovitostí. Zaplňuje tak slabé místo na trhu, kdy montované domy byly dosud většinou složitě financovány předhypotečním úvěrem či zajištěním jinou nemovitostí.

„Výstavby montovaných domů jsou velmi rychlé a mezi klienty v současné době hodně žádané. Samotná výstavba ale často předběhne administrativní kroky, což doposud komplikovalo její financování. Díky nové službě Financování montovaných domů banka uvolní až 90 % ceny díla ještě před tím, než se zapíše rozestavěný dům do katastru nemovitostí. Zbylých 10 % ceny může klient čerpat po zápisu do katastru,“ uvedla Veronika Jančová, ředitelka odboru úvěry na bydlení a podnikání České spořitelny.

Financování montovaných domů je možné využít při výstavbě od předních dodavatelů sdružených v Asociaci dodavatelů montovaných domů, což klientům zaručuje dodržování vysokých standardů při výstavbě a tím vysokou kvalitu pořizovaného domu.

Česká spořitelna poskytla občanům za 1. pololetí letošního roku 9 321 nových hypoték v celkovém objemu 14,02 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku tak počet hypoték vzrostl o 107 % a objem o 119 %.

Hypotéka České spořitelny je poskytována bez poplatku za vyřízení s úrokovým zvýhodněním 0,3 % pro tříletou, čtyřletou a pětiletou dobu fixace, v případě úrokového zvýhodnění podmínkou zůstává minimálně dvacetiletá doba splatnosti. Klienti mohou také využít slevu 0,5 % z úrokové sazby za aktivní využívání Osobního účtu ČS. Snadno se tak mohou dostat na minimální pevnou úrokovou sazbu od 3,59 % a zajistit si výhodnou sazbu na více let dopředu. Hypotéka České spořitelny nabízí klientům vedle úrokového zvýhodnění a možnosti bez fakturového čerpání na výstavbu i variabilní splácení, tedy možnost přerušení splácení a odkladu či změny splátek. Klient si tak může v průběhu splácení hypotéky sám určit výši splátky.

Více informací si můžete stáhnout zde.

Více informací si můžete stáhnout zde.

Více informací o tomto produktu naleznete zde.

O vítězství v 19. ročníku „Ceny zdraví a bezpečného životního prostředí“ se podělily dvě společnosti CANABEST, s.r.o. a Step TRUTNOV a.s..

Více informací naleznete zde.

Diplom k prohlédnutí zde.

Posláním Svazu je hájit zájmy členů a odvětví s cílem zlepšovat podmínky pro podnikání, a ekonomické prostředí, rozšiřovat stavební trh, zlepšovat legislativu, zjednodušovat přípravu staveb a zejména poskytovat včasné informace o směrech dalšího vývoje v investování, aby členské firmy mohly včas reagovat ve svých podnikatelských záměrech. Prosazování zájmů odvětví a korektní lobování vyžaduje získat určitou pozici. Svaz je dnes legitimním partnerem vlády i odborů. Svaz je členem Konfederace podnikatelských svazů ČR; od 1. 1. 1996 je prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví i předsedou Konfederace a zároveň s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR členem předsednictva tripartity ČR, tvořené dále místopředsedou vlády a dvěma ministry. Svaz je členem parlamentní skupiny pro bytovou politiku a parlamentního podvýboru pro stavebnictví.

Svaz je členem Evropské federace Svazu stavebního průmyslu se sídlem v Bruselu (FIEC), spolupracuje s partnerskými podnikatelskými svazy v Německu, Rakousku, Itálii, Polsku, Maďarsku, ale i v Kanadě, Japonsku, Hongkongu, Chile a mnoha dalších zemích. Členové Svazu vytvořili síť okresních, městských a regionálních Stavebních společností SPS, které řeší problémy společné členům v příslušném regionu. Pro bezprotřední kontakt s členskými firmámi zřídil Svaz oblastní pracoviště ve všech bývalých krajských městech ČR a a v některých dalších místech soustředěných stavebních kapacit. Manažíři Svazu, kteří tu působí, zajišťují spolu s členy představenstva a předsedy poboček Svazu také zpětnou vazbu pro dokonalou informovanost centrály Svazu v Praze. Práce Svazu je založena na aktivní účasti odborníků z členských firem, v expertních skupinách pro řešení konkrétní problematiky v oblasti cen, daní, veřejné zakázky, bytové výstavby, jakosti, kolektivního vyjednávání.

Za rozhodující chybějící segment trhu považuje Svaz bytovou výstavbu. V rámci Asociace pro bydlení, jejíž je Svaz členem, se navrhují cesty řešení bytové politiky a bytové výstavby. Svaz je rovněž partnerem pro kolektivní vyjednávání a tvorbu vyšší kolektivní smlouvy. Díky rozumnému přístupu obou stran se daří ve stavebnictví udržet sociální smír, ročně dohodnout racionální vývoj mezd a zajistit sociální opatření pro zaměstnance. Na druhé straně pak prosazovat suverenitu pravomocí majitelů a managementu firem a mzdový vývoj podřídit výkonnosti odvětví i jednotlivých firem. Za dobu své existence se Svaz stal zakladatelem nebo spoluzakladatelem mnoha nových iniciativ, jako je např. Stavební zdravotní pojišťovna, Stavební penzijní fond, Stavební inženýrská společnost, Stavební informační agentura, Stavební investiční a kapitálová společnost a Rada nevládních organizací stavebnictví a výstavby. Členskou základnu a stavební veřejnost oslovuje časopisem Stavebnictví a Aktuální informace pro členy SPS. Pouze pro členskou základnu je určen Stavební profil.

Mezi hlavní služby portálu patří monitoring legislativy a norem, poskytování zajímavých informací z oboru, zprostředkování komunikace mezi představiteli praxe a mezi studenty případně absolventy stavebních a dřevařských škol. Dále portál zprostředkovává například aktuální informace o připravovaných seminářích, veletrzích a dalších vzdělávacích akcích. Hlavním cílem portálu je poskytnutí maximálního množství užitečných informací na jednom místě.

Motto portálu: "Zajistěme dostatek opravdu snadno dostupných a kvalitních informací a bude to ta nejlepší podpora rozvoje oboru dřevostaveb". Stavme na informacích...

Stavební centrum EDEN 3000 obsahuje dvě základní části – Centrum vzorových, převážně nízkoenergetických domů na volné ploše a krytou, klimatizovanou Vzorkovnu stavebních materiálů ve třech halách o celkové ploše téměř 1.500 m².

Vzorkovna stavebních materiálů představuje v současné době expozice více než 150 vystavovatelů, rozdělené podle jednotlivých oborů: technická zařízení budov) TZB – sanitární technika, vytápění, větrání, klimatizace, elektroinstalace, měření a regulace, zabezpečovací technika apod.), stavební hmoty, materiály a konstrukce (hrubá stavba, střechy, stavební chemie, zateplovací systémy apod.) a výplně otvorů, podlahy, doplňky.

Národní stavební centrum je provozovatelem prodejny odborné literatury („kamenné“ v prostorách centra a internetové na www.stavebniliteratura.cz, obsahující – literaturu o stavebnictví, architektuře, bydlení, životním prostředí z nabídky více než 2.000 titulů. Stavební centrum je výhradním zastoupením vydavatelství Fraunhofer IRB z německého Stuttgartu, které se mj. specializuje na literaturu zaměřenou na environmentální stavění a rekonstrukce.

Roční návštěvnost Stavebního centra přesahuje 130.000 zájemců. Návštěvnost je ovlivněna přímou návazností na areál výstaviště, z něhož přicházejí návštěvníci veletržních akcí (celkem cca 60.000 návštěvníků). V době mimo veletrhy činí návštěvnost ve všední den průměrně cca 100 zájemců, o víkendech je to dvojnásobek.

Společnost Národní stavební centrum je již šestým rokem aktivním hráčem na poli vzdělávání odborníků ve stavebnictví. Spolupracuje s předními odbornými uskupeními, jako jsou např.: Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Česká komora architektů, Český svaz stavebních inženýrů, Silikátový svaz, Cihlářský svaz, Cech podlahářů, Cech topenářů a instalatérů, Cech klempířů, pokrývačů a tesařů, dále s vysokými a středními školami, zejména Fakultou stavební VUT v Brně, SOŠ a SOU Brno-Bosonohy, Centrem architektury Brno atd.

Jsme spoluzakladatelem a aktivním členem vzdělávacího programu tzv. České stavební akademie (společně s Nadací ABF a Českým svazem stavebních inženýrů), zaměřeného na vzdělávání vybraných skupin odborníků.

Každoročně organizujeme přes 40 vzdělávacích seminářů k aktuálním tématům, zaměřeným na problematiku udržitelné výstavby. Jsme jedním ze dvou míst vzdělávání pracovníků stavebních firem – vzdělávacího programu ADAKON, podporovaného fondy EU. Pořádáme kurzy na klíč.

Při roční návštěvnosti přes 130.000 zájemců zodpoví naši informační pracovníci měsíčně několik stovek dotazů, zaměřených převážně na problematiku rekonstrukcí a údržby stavebního fondu.

Trvale spolupracujeme s několika desítkami odborníků v oboru, z nichž většina je průběžně připravena poskytovat poradenskou a konzultační činnost pro zájemce z řad návštěvníků centra a počítá se s nimi pro naplnění personální stránky vzdělávacího programu.

Kanceláře společnosti jsou umístěny v jednom ze vzorových nízkoenergetických domů, celková plocha kanceláří činí cca 220 m². Společnost je vybavena základními prostředky výpočetní, reprodukční, komunikační techniky a softwarovým vybavením na soudobé úrovni. Poradenské pracoviště je umístěno v budově Stavebního centra, jejímž vlastníkem je a.s. Veletrhy Brno. Užívání prostor je garantováno nájemní smlouvou s platností na dobu neurčitou. K dispozici je vlastní přednáškový sál s kapacitou 80 míst s ozvučením, učebna s kapacitou 20 míst a salonek s kapacitou 25 míst.

Aktuální číslo zpravodaje Stavebního centra EDEN 3000 si můžete stáhnout zde.

Rostoucí znečištění životního prostředí a hektičtější způsob života společnosti vedou člověka stále více k tomu, aby se uchyloval do klidu svého domova – přesně podle známého hesla: „Můj dům,
můj hrad.“ Ten, kdo se rozhodne stavět, má především v úmyslu vytvořit domov nejen pro sebe, ale i místo, kde své trvalé zázemí najdou i budoucí generace. V centru pozornosti jsou tedy vlastní
čtyři stěny, protože nic nemůžeme z hlediska našeho zdraví ovlivnit tolik, jako vlastní bydlení.

Více informací si ve formátu .pdf můžete stáhnout zde.

Přibližně před rokem jsme seděli společně s panem Ing. Jaromírem Čadou, technickým ředitelem společnosti Atrium Horažďovice v jeho kanceláři a bavili jsme se o možnostech a podmínkách dodávky komínových systémů Schiedel v modulech Parat. Na základě společného a velmi příjemného a otevřeného jednání jsme zpracovali nabídku, dohodli podmínky a dnes můžeme konstatovat, že již více než rok spolu velmi úspěšně spolupracujeme. Připravil jsem si pro pana ing. Čadu několik krátkých otázek:

Pane inženýre, bylo rozhodnutí jít do systému Schiedel Parat pro Vás šťastným rozhodnutím?

Určitě ano. S odstupem času mohu jednoznačně říci, že to bylo velmi dobré rozhodnutí a jsem přesvědčen, že jistě z pohledu obou zúčastněných stran.

Jak byste hodnotil rok naší společné spolupráce?

Zde je opět jednoznačná odpověď. Spolupráce je naprosto perfektní a v globálu můžeme konstatovat, že vše běží tak, jak má. Drobné rezervy jsou na obou stranách, ale vše se vyvíjí a obě strany se snaží stále pracovat na zlepšování.

Jaký jste získali přínos v používání modulu Schiedel Parat?

Každopádně to byl pro nás výrazný krok kupředu. Na tuto otázku je nutno se dívat z několika hledisek: Tím hlavním pro nás byla prefabrikace. Modul Parat nám umožnil výrazným způsobem zjednodušit, zrychlit a zefektivnit montáž komínů v našich stavbách.

Zásadní otázkou je pro nás fabrické zpracování, kdy je vše potřebné zkompletováno ve výrobním závodě dodavatele a to na profesionální úrovni a bez rizika montážních chyb. To nám zajistí dodávku kvalitativně garantovaných částí, která je pro nás a naše zákazníky standardem. V další řadě je to délková variabilita jednotlivých částí modulu, která pro nás byla též důležitá. V návaznosti na to jde ruku v ruce jednoduchost montáže a technicky perfektně vyřešené a jednoduché spojování jednotlivých modulů. Montáž si zajišťujeme skupinou proškolených pracovníků a na montáž není nutno žádného odborníka. Na naší každé stavbě se vždy najde člověk, který je s montáží modulů Parat obeznámen a zajistí jejich profesionální montáž. Z toho vyplývá další zásadní přednost a tou je časově a technicky nenáročná montáž komína, neboť je realizována přímo s hlavní montáží panelů s využitím přítomné techniky v jednom časovém úseku. Ke komínovému tělesu se již nemusíme vracet a to nám výrazně šetří celkové náklady na montáž.

Technologické řešení a správné provedení montáže si kromě nás cení i naši zákazníci. Toto řešení jim zajistí vysokou užitnou hodnotu a hlavně jistotu, že dostávají za své peníze ověřenou značku, vysokou kvalitu, čitelnou záruku, jistotu a hlavně bezpečí pro budoucí obyvatele domu.

Jak máte řešenu otázku logistiky na stavby Vašich domů?

Vzhledem k tomu, že známe dostatečně dopředu specifikaci modulů Parat a s ohledem na množství realizovaných staveb, tak si po odsouhlasení požadavku mezi naším technickým oddělením a společností Schiedel objednáváme vždy několik kompletů najednou. Tyto jsou nám po vyrobení dopraveny na náš sklad do Horažďovic a odtud si je podle potřeby vozíme společně s panely přímo na stavbu. Je to pro nás velice elegantní řešení, neboť si moduly odvezeme tehdy, když potřebujeme a nemusíme se spoléhat na dodržení termínů dodávky ze strany dodavatele a korigujeme tím i případné neočekávané či nepředvídatelné posunutí termínu stavby z důvodů počasí či jiných.

Co byste mohl říci závěrem?

Věříme, že současná situace na stavebním trhu se stabilizuje co nejdříve a mi budeme dále rozvíjet a zlepšovat vzájemnou spolupráci v implementaci modulových komínů Schiedel Parat do montovaných staveb. Od nového roku jsme začali používat systém Schiedel Absolut Parat , který je svými vlastnostmi více než vhodný do našich domů a již dnes můžeme říci, že to byl pro nás jednoznačně opět velký krok kupředu.

Dovětek společnosti Schiedel, s.r.o.

Společnost Atrium Horažďovice se stala první firmou v segmentu dodavatelů montovaných domů, která začala do svých staveb velmi úspěšně používat komínové systémy Schiedel Absolut -Parat, které jsou zárukou velmi vysoké kvality a funkčnosti právě pro nízkoenergetické a pasivní domy.

Ukázky montáže komínového systému Schiedel Absolut -Parat

Technologie Schiedel PARAT tak eliminuje vznik možných montážních chyb při sestavování komínových systémů z jednotlivých dílů na stavbě a zásadním způsobem zrychluje vlastní montáž. Systémy jsou vyrobeny z osvědčených standardních součástí, doplněných speciálním příslušenstvím pro bezpečnou dopravu, manipulaci a montáž.

V provedení Schiedel PARAT je možno standardně dodávat systémy:

• UNI*** PLUS
• ABSOLUT
• AVANT PRIMO

Jednotlivé díly je možno vyrobit a dodat v délce do 6 metrů výšky. Všechna napojení kouřovodu jsou připravena v hotových prefabrikátech podle projektu. Pro výrobu a dodávku je nutno zadat osové výšky napojení (v modulu 33 cm) a jejich stranovou orientaci. U systému UNI*** PLUS je možno volit napojení kouřovodu pod úhlem 90° i 45°.

Základní statické vyztužení je provedeno výztužnými tyčemi ve všech rozích komínových tvárnic a jsou vzájemně propojeny závitovými spojkami mezi prefabrikovanými díly. Výztužné tyče se navrhují s ohledem na délku jednotlivých prvků, výšku nadstřešní části a vzdálenosti vnitřních podpor. Všechny prvky spojů a spojovací prostředky jsou korozivzdorné.

S vyrobenými prefabrikáty se manipuluje v ležaté poloze. To je výhodné pro skladování i dopravu na místo montáže. Teprve tady se pomocí originálních závěsů jednotlivé díly překlápějí jeřábem do svislé polohy a zároveň se osazují do připravené stavby. Protože se jedná o vícevrstvé komíny, kde jednotlivé součásti (například tvárnice, tepelná izolace a vnitřní vložka u systému UNI*** PLUS) nejsou vzájemně pevně spojeny, musí být během montáže zajištěna jednak celistvost celého systému a zároveň také bezpečnost práce se systémem. K tomu slouží několik stupňů ochranných a pojistných prvků, které ve stádiu dopravy, manipulace a konečného sesazení zajišťují definované funkce. Celá montáž je potom extrémně rychlá a samozřejmě i bezpečná.

Prefabrikované díly je možné na základě požadavků odběratele dodávat také včetně povrchové úpravy s různým stupněm finalizace a to jak pro část v interiéru, tak i pro venkovní nadstřešní část. Lze volit třeba povrchové úpravy omítkou nebo keramickým obkladem, pro část nad střechou se dá použít také standardní prefabrikovaný komínový plášť z vláknitého beton

Základní přednosti použití systému Schiedel Parat charakterizují následující body:

• Na stavbu je dodán optimální počet předem vyrobených dílů systému
• Celková příznivá nízká hmotnost
• Malé prostorové nároky pro stavbu a montáž
• Základní příslušenství je již zabudováno v dodávaných dílech
• Výborné statické vlastnosti i při vyšších výškách nadstřešní části
• Bezpečná a spolehlivá technika spojů
• Rychlá a bezpečná montáž na stavbě pomocí jeřábu
• Možnost provedení ve všech nejběžnějších průměrech včetně dvouprůduchových variant a to i přidruženou šachtou.

Rozšířením sortimentu o prefabrikované systémy Parat vychází společnost Schiedel vstříc hlavně výrobcům a dodavatelům montovaných domů. Jejich použití optimalizuje způsob výstavby, zásadním způsobem zrychluje montáž, minimalizuje mokré procesy na stavbě a eliminuje možné montážní chyby, ke kterým čas od času při stavbě z jednotlivých prvků na stavbách dochází.

Ing. Jiří Vrba

Protože komín by měl být i nadále nedílnou součástí každého i moderního domu, neboť nám vždy dokáže zajistit teplo, když dojde k výpadku energii (známé havárie elektrického vedení či přerušení dodávky plynu atd).

Snižování provozní energetické náročnosti budov je snahou řady investorů a stavebníků, kteří myslí na své budoucí náklady na vytápění. Má v takovém případě smysl se zabývat takovým tradičním prvkem budovy jako je komín?

Úkolem komínu je především zajistit bezpečný a spolehlivý odvod spalin a jejich rozptyl do volného ovzduší. Komín je ale často brán také jako potenciální zdroj úniku tepla, se kterým se právě v případě nízkoenergetických nebo pasivních domů velmi pečlivě bilancuje. To bývá někdy také důvodem, proč se stavebník vzdá možnosti instalace dnes tak oblíbeného spotřebiče jako jsou třeba krbová kamna.

Příčiny

Komíny prošly již dlouhým vývojem, po stránce bezpečnosti a spolehlivosti patří mezi nejpoužívanější třísložkové systémy- například Schiedel UNI*** PLUS- které sestávají z komínových tvárnic, vkládané tepelné izolace z minerálně vláknitých desek a vnitřní keramické vložky. Mohou odvádět spaliny od spotřebičů na různá paliva, ale pro použití v nízkoenergetických nebo pasivních domech se příliš nehodí. Na vině je jejich konstrukce, která z pohledu vlastností pro tyto typy objektů se jeví jako zastaralá. Z hlavních problémů můžeme jmenovat celkovou netěsnost (zejména v důsledku zadního odvětrání), tepelně technické vlastnosti tvárnic při průchodu tepelnou izolací a většinou možnost připojení pouze otevřených nebo na vzduchu v místnosti závislých spotřebičů.

V těsných domech nelze dnes vystačit se zajištěním přívodu vzduchu pro spalování infiltrací. Pouhá průvzdušnost okny a dveřmi u nových nebo rekonstruovaných staveb zdaleka nestačí přivést dostatečné množství vzduchu pro správnou funkci spotřebičů paliv. Nutným řešením je použití uzavřených, na vzduchu v místnosti nezávislých spotřebičů, na které však „klasický“ komín není připraven.

Schiedel má vždy řešení

Jakým způsobem je tedy možno optimálně vyřešit komín v nízkoenergetickém domě? Toto můžeme dokumentovat na moderním komínovém systému Schiedel ABSOLUT. Tento systém, doplněný několika novinkami, je právě tím ideálním řešením, které odbourává všechny nevýhody spojené s představou komínu v nízkoenergetických domech.

Jak je těsný?

Naše společnost podrobila konstrukci svých systémů měřením podle Blower Door testu se zajímavými výsledky. Pro porovnání byla provedena měření na systémech UNI*** PLUS, jako „klasickém“ třísložkovém komínu a ABSOLUT. Naměřená hodnota propustnosti na 5 m výšky systému UNI*** PLUS byla 246 m³h^-1, zatímco u systémů ABSOLUT pouhých necelých 35 m³h^-1. S takovou těsností se dá „pracovat“ nejen v nízkoenergetických, ale i pasivních domech.

Pro jaké spotřebiče?

Systém ABSOLUT je označován jako absolutně univerzální systém. Jako takový proto může být provozován ve spojení s prakticky libovolnými spotřebiči. Při použití v nízkoenergetických domech je významné, že na tento systém lze připojit spotřebiče, které jsou nezávislé na vzduchu v místnosti. Provoz plynových spotřebičů nezávislých na vzduchu v místnosti je známý již dlouho. Uzavřené spotřebiče v provedení C (označované také „turbo“), se připojují ke komínu dvouplášťovými soustřednými kouřovody. Celý systém pracuje v protiproudém provozu, kdy keramická vložka odvádí spaliny, volným prostorem mezi vložkou a tepelně izolovanou tvárnicí ABSOLUT je přiváděn spalovací vzduch, který je navíc cestou předehříván teplem odváděných spalin.
Novinkou je provoz spotřebičů na pevná paliva (např. kachlová kamna, krbová kamna), nezávislých na vzduchu v místnosti. Také zde nabízí Schiedel ABSOLUT spolehlivé řešení, kdy přívod spalovacího vzduchu ke spotřebiči je řešen tepelně izolovanou šachtou v komínovém tělese. Vlastní připojení vzduchového hrdla spotřebiče se potom provede pomocí systémového adaptéru.

Tepelné mosty

Pro odstranění tepelných mostů v místě průchodu systému ABSOLUT tepelně izolačními vrstvami existuje speciální termoizolační tvárnice. Je to tvárnice, kde třetina její nosné vrstvy je nahrazena tepelně izolační vložkou z pěnového skla. Umístěním této tvárnice do místa průchodu tělesa tepelně izolační vrstvou je účinným způsobem přerušen tepelný most a minimalizovány tepelné ztráty. Jako doplněk k této tvárnici slouží těsnící set. Je to patentově chráněné řešení, které pomocí dvou vrstev folie utěsní samotný prostup a minimalizuje infiltraci v daném místě.

Pouze dokonale navržená a provedená soustava spotřebič – komín zajistí optimální využití paliva ve spotřebiči. V případě moderních spotřebičů v objektech, kde se bilancuje s každým wattem tepelných ztrát to platí dvojnásob. Významnou roli zde může sehrát právě komínový systém Schiedel ABSOLUT. Konstrukce komínové tvárnice s integrovanou tepelnou izolací poskytuje dostatečný tepelný odpor i tam, kde je to u stávajících třísložkových komínů nedosažitelné, neboť izolovány jsou nejen komínové průduchy, ale i přidružená šachta. Účinek tepelné izolace se příznivě projeví především při provozu, kdy komín slouží k přívodu spalovacího vzduchu ke spotřebiči a to v obou možných případech: prostřednictvím víceúčelové šachty nebo volným prostorem mezi keramickou vložkou a tvárnicí, kde je navíc přiváděný vzduch předehříván teplem odváděných spalin. Spotřebič v takovém případě pracuje s nejvyšší možnou účinností.

Více o komínovém systému Schiedel ABSOLUT naleznete na www.schiedel.cz

Životnost domu

1. Je dřevěný dům méně trvanlivý než zděný?
   Dřevěné stavby přetrvávají staletí a z hlediska životnosti jsou plně srovnatelné se stavbami z jiných materiálů. Záleží na účelu, pro který je stavíme a také na péči, kterou jim věnujeme po dobu jejich existence. O všechno, co nám má dobře sloužit, se musíme poctivě starat - na to lidé rádi zapomínají. Samozřejmě i moderní dřevěné stavby musí splňovat přísné zákonné a normové požadavky na pevnost, stabilitu a životnost.
   
   
2. Dřevo je hořlavé. Znamená to, že dům ze dřeva proto snadněji shoří?
   Dřevo jako každý materiál při určité teplotě opravdu hoří, ale technická norma konstatuje, že dřevěné konstrukce jsou požárně odolné. Zní to jako paradox, ale není to tak složité. Zuhelnatělá povrchová vrstva vznikající při požáru na nosných prvcích (trámech) totiž brání dalšímu ohoření (u objemných dřevěných kusů pronikne oheň do zhruba dvou až třícentimetrové hloubky a jeho další postup se výrazně zpomalí či zastaví, neboť povrchová vrstva zuhelnatí a brání přístupu kyslíku). Při požáru je nejnebezpečnější pro obyvatele vzplanutí interiéru, nábytku, textilu a spotřebičů. Dalo by se říci, že dřevo hoří předvídatelným, spočitatelným, do určité míry řiditelným způsobem. Což je jeho obrovská výhoda při hašení požáru. Tuto skutečnost zahrnují všechny technické normy, podle nichž se musí dřevěné domy stavět. Moderní dřevěné konstrukce jsou velmi odolné vůči požáru. Ocelové konstrukce se hroutí naprosto náhle, neočekávaně a prakticky naráz. Parametry každé dřevěné budovy musí zaručit dostatečnou dobu na evakuaci lidí - vždy v řádu desítek minut. To hasiči dobře vědí. V USA jsou proto po 11. září v některých případech ocelové skelety budov chráněny dokonce dřevěnými obklady!
   
   
3. Mohou dřevěný dům zničit houby nebo červotoči?
   Mohou - pokud je navržen a realizován bez dostatečných zkušeností, často svépomocí, a následně se o něj řádně a pravidelně nepečuje. Každý dům, i zděný, bez údržby časem zchátrá a podlehne zkáze. Stavbu moderního dřevěného domu musíme realizovat s odborníky. Základním předpokladem jsou kvalitní znalosti a zkušenosti architekta i realizační firmy. Prioritou je dokonale zvládnutý konstrukční detail a znalost principů takzvané „konstrukční ochrany dřeva", aby se zamezilo vnikání vlhkosti do konstrukce a ochránily se konstrukční prvky před proudícím vzduchem. Konstrukční ochrana má vždy přednost před chemickou. Dřevo a výrobky z něj nesmí být navrhovány do míst, kde nemohou z povahy věci obstát, například pod úroveň terénu. Nezbytná je také technologická kázeň při realizaci.
   
   Vlastnosti domu
   
   
4. Dřevěný dům má prý horší tepelněizolační vlastnosti než například zděná stavba. Je v něm tedy větší zima a hůř se vytopí?
   Skutečnost je přesně opačná! Když zatopíte v dřevěném domě, máte v něm skoro okamžitě teplo. Kdežto zděný dům musíte vytápět několik hodin, než se v něm zahřejete, protože teplo se nejdříve akumuluje ve zdech. Většina, a to i katalogových projektů, má nesrovnatelně lepší tepelněizolační vlastnosti než jejich zděné protějšky. Vyplývá to z principu konstrukce - obvykle dřevěný rám vyplněný kontaktně izolací. Je zde tedy integrována složka nosná a tepelněizolační. Dřevěné stavby sice jsou lehké a obvykle hůře akumulují teplo. To však lze považovat za přednost - u dřevostavby ohříváme ekonomicky rovnou vnitřní objem vzduchu, teplo se tak neukládá nejdříve do těžkých konstrukcí jako u zděných staveb. Jestliže chci teplo akumulovat, umím to i u dřevostavby - vložením zděné nebo betonové části.
   
   
5. Má dřevěný dům horší akustické vlastnosti? Je v něm všechno slyšet?
   Ano. Dřevěné stropy mají větší průhyb a každý krok je ve spodních patrech budovy více slyšet. Také dřevěné zdi více propouštějí zvuk. Avšak správně navržená a provedená moderní dřevostavba musí rovněž splňovat závazné hygienické předpisy a normy pro šíření hluku konstrukcemi a vnitřními prostory. Je to sice náročnější než u klasické zděné stavby, ale současnými technologiemi plně řešitelné.
   
   Vzhled domu
   
   
6. Musí dřevěný dům vypadat jako hájenka nebo srub?
   Moderní dům na bázi dřeva vypadá vždy podle toho, jak se shodne představa osvíceného zájemce (stavebníka, stavitele, investorské firmy) o funkčnosti takového domu s výtvarnou potencí architekta znalého konstrukcí dřevostaveb a praktickými zkušenostmi a schopnostmi projektanta. Tradiční forma srubu či roubené chalupy je technologicky i výtvarně dávno překonaná.
   
   
7. Mnoho lidí si představuje dřevěný dům jako známé okály. Existují lepší řešení?
   Bohužel okály jsou v mysli stavebníků hluboko uloženy jako odstrašující příklad již zastaralé konstrukce dřevostavby. Vývoj je však dnes úplně jinde, je to jako srovnávat trabant s oktávkou. Nové, po listopadu certifikované materiály, technologie, systémy vytápění, vzhled i provedení posunuly dřevostavby úplně jiným směrem než zmiňované okály.
   
   
8. Řada lidí si umí dřevěnou stavbu představit pouze jako chatu nebo provizorium. Je to opodstatněné?
   To souvisí s naší tradicí víkendového chatařství, od které bychom se měli při hodnocení staveb ze dřeva co nejrychleji odpoutat. Takové přesvědčení o využití dřeva se lidem z paneláku těžko vyvrací. Ale to, co jsme si tady již řekli, by mohlo alespoň mladší lidi podnítit k tomu, aby se zamysleli, v čem chtějí se svými dětmi bydlet. Zkušenosti ze světa ukazují, že neexistuje druh stavby, který by nebylo možné s výhodou realizovat ze dřeva, včetně rozsáhlých administrativních budov, nákupních center a sportovních hal.
   
   Dům a okolí
   
   
9. Myslíte si, že používáním dřeva na stavbu domů poškozujeme životní prostředí?
   Je zvláštní, že lidem více vadí paseka, na níž vyroste nový les a zpestří tak krajinnou mozaiku, než kamenolom, který hyzdí krajinu již na dálku a žádné nové kamení v něm nevyroste. Na výrobu jedné hliněné cihly, jednoho kilogramu cementu, vápna, skla betonu, oceli spotřebujeme mnohem více energie než na jeden dřevěný trám. Stavby ze dřeva jsou z jediné plně obnovitelné tuzemského suroviny. V současnosti máme dvojnásobnou celkovou zásobu dřeva v lesích než za první republiky. Přitom míru využití dřeva ve stavebnictví máme horší než například Portugalsko, které je skoro bez lesů. Roční přírůstky dřeva v našich lesích jsou o jednu čtvrtinu vyšší než jeho plánovaná těžba. Takže o poškozování životního prostředí nebo neúměrném kácení nemůže být řeč. Problémem je, že pro dřevo neumíme nalézt odbyt na domácím trhu.
   
   
10. Říká se můj dům, můj hrad. Ale není dřevěný hrad spíše bydlení pro chudé a nemajetné?
    Záleží na úhlu pohledu. Zase tu působí historická tradice, tentokrát různých „pastoušek" a „vejminků",v nichž skutečně bydleli chudí nebo staří lidé. Investici do rodinného domu pořád chápeme jako vícegenerační akumulaci rodinného nebo „rodového" kapitálu, nikoliv jako pouhou spotřebu našich statků vezdejších, i když to tak ve skutečnosti je. Ale lidé navíc poměřují užitnou hodnotu obytného domu a investice, které to stojí. Troufnu si říci, že v delším časovém horizontu vám dřevěný dům přinese větší komfort zdravého bydlení za celkově nižších provozních nákladů. Dobře postavený dům na bázi dřeva vám totiž ušetří značné výdaje za energie, což by při stále stoupajících cenách mělo řádného hospodáře rozhodně zajímat.

S možnostmi širšího využití dřeva ve stavebnictví u nás však souvisí překonání představy odborné i neodborné veřejnosti o dřevu jako materiálu, který je vhodný pouze na dočasné stavby, krovy, stropy, menší inženýrská díla, sloupy, oplocení, okna, dveře, podlahy, obklady a další stavebnětruhlářské výrobky.

Dnes, kdy máme k dispozici špičkové omítkové materiály, ani odborník na první pohled nepozná, zda je dům zděný nebo z materiálů na bázi dřeva. Dřevostavby mohou být po architektonické stránce velmi působivé a zcela rovnocenné zděným domům.

Elegance každého domu je podmíněna i jeho cenou

Stupeň elegance každého domu, i zděného, je však silně podmíněn jeho cenou. I v případě architektonicky jednoduchých domů lze jejich vhodným rozmístěním v terénu a celkovým provedením venkovních úprav docílit velmi dobrého výsledku. Životnost dřevostavby, která je dobře provedena a udržována, je takřka neskutečná. Dokladem toho jsou stavby v Japonsku ze 7. stol. n. l. Také u nás nalezneme stavby, které toho hodně pamatují. Patří k nim například Slezský dům (snad největší roubený dům v ČR) v Karlově Studánce, který je součástí lázeňského komplexu postaveného v letech 1803 – 1893.

Životnost domu však není pouze jeho schopnost vzdorovat času a degradačním vlivům, ale také schopnost reagovat na proměny životního stylu. Tyto předpoklady domy ze dřeva splňují vzhledem k jejich dobré vnitřní flexibilitě a též jednoduchosti, rychlosti a relativně malým nákladům na jejich modernizaci. Hlavním předpokladem dlouhé trvanlivosti dřeva ve stavbě je, aby se jeho vlhkost trvale udržovala okolo 12 %, což je běžný stav u obydlených domů.

V našich klimatických podmínkách při této vlhkosti dřevo není běžně napadáno žádnými dřevokaznými houbami a hmyzem. Správné konstrukční řešení domu je však nejúčinnější metodou zajištění jeho životnosti. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat částem konstrukce, které jsou vystaveny povětrnostním vlivům, nebo jsou v přímém styku se zdivem a základy. Toto vše platí především o nosné konstrukci.

Jiná situace je u dřeva, které nelze absolutně ochránit před deštěm, sněhem, slunečním zářením, mrazem a podobně.

Zvláště u dřevěných obkladů nosné konstrukce, fasád, střešních říms a podobně, musíme volit správné detaily, a to i takové, které umožňují snadnou výměnu poškozených prvků. Pozornost je též třeba věnovat výběru správných krycích nátěrů. Obecně lepší schopnost ochrany dřeva v exteriéru mají krycí nátěry s vysokým obsahem pigmentu než transparentní (lazurovací) nátěry. Ve výjimečných případech, a to především v případě velmi exponovaných prvků, které jsou např. ve styku se zemí, použijeme chemickou ochranu dřeva. Prostředků chemické ochrany dřeva je dnes velmi mnoho, ale ne všechny jsou zcela zdravotně nezávadné (obecně platí, co škodí houbám a hmyzu, může škodit i člověku).

Tepelná izolace jakýchkoliv domů je pro jejich obyvatele důležitá především z těchto hledisek: účinnosti, dynamiky a výše nákladů při vytápění, vyloučení kondenzace vodních par ve stěnovém a střešním plášti, nadměrné teploty v letním období.

Domy ze dřeva se vyznačují tím, že velmi dobře splňují ta nejpřísnější kritéria tepelné izolace. Z tohoto hlediska by domy ze dřeva mohly v budoucnosti též přispět k jejich většímu uplatnění v bytové výstavbě. Mimo jiné i proto, že v současnosti u nás dochází k významnému zpřísnění požadavků na tepelnou izolaci domů.

Barvy dřeva a do určité míry i jeho vlastnosti závisejí nejen na druhu stromu, z kterého ten který kousek dřeva pochází, ale i na půdních a životních podmínkách jednotlivých stromů a mohou se měnit.

Tvrdost je schopnost materiálů klást odpor proti vnikání jiných těles. Jistý pan Brinell tlačil určitou silou ocelovou kuličku do materiálu. Má-li ocelová kulička předepsaný rozměr, jde o tzv. Brinellovu zkošku tvrdosti. U nás zase pan Janka tlačil do dřeva razidlo, ukončené půlkuličkou. To je tzv. Jankova zkouška. Dřevo je měkké, polotvrdé, tvrdé a velmi tvrdé. Z našich dřev je asi nejtvrdší habrové a nejměkčí topolové.

Pevnost nám říká, jak které dřevo vzdoruje statickému namáhání. Mezi nejpevnější patří dřevo dubové a akátové, ale i třeba měkké olšové, pokud je trvale umístěno pod vodou.

Houževnatost je schopnost odolávat dynamickému, rázovému namáhání. Dřevařské tabulky definují houževnatost jako hodnotu výšky, z jaké musí spadnout kladivo těžké 1,5 kg na hranolek o průřezu 2x2 cm, aby ho přerazilo. V tomto směru vyniká svou houževnatostí dřevo dubové.

Pružnost – tzv. modul pružnosti je mírou odporu, který klade materiál zatížení, jež ho ohýbá. Nejpružnější z našich dřev je dřevo jasanové, ke křehčím patří třeba švestkové.

Textura je kresba dřeva, tvoří ji letokruhy, dřeňové paprsky apod. V každém pohledu je jiná.

Charakteristika jednotlivých druhů dřev

Smrk

Dřevo smrku je smetanově bílé až nahnědlé, s výraznými letokruhy. Na všech třech řezech (příčný, podélný, tečný) snadno zaznamenáme zřetelné barevné odlišení jarní a letní přírůstkové vrstvy dřeva. Jádro není barevně odlišeno, a pokud se místy (od oddenku) vyskytuje tmavší zahnědnutí, jedná se o vadu, počátek hniloby. Smrk je i přes svou měkkost houževnatý, poměrně pevný a pružný. Smrkové dřevo má velmi výhodné vlastnosti pro opracování, proto se smrk stal, díky člověku, naším nejrozšířenějším stromem.

Smrkové dřevo je měkké, hedvábně lesklé, vonící pryskyřicí, poměrně lehké, dlouhovláknité, přitom velmi pružné a pevné, dobře štípatelné. Dobře se řeže, hobluje, frézuje, klíží, moří, natírá a barví. Poměrně málo se bortí a sesychá. V suchu je velmi trvanlivé. Tesař ho používá na trámoví, krokve, bednění i podbití. Truhlář na tzv. selský (měkký) nábytek. Ze starých trámů se zhotovují repliky často malovaných a jinak zdobených truhel, komod, skříní apod. Zedník má rád smrk na hladítcích, při bednění a u podlážek lešení. Horník jej používá na výdřevu v dolech. Smrkové dřevo je důležitou surovinou pro výrobu papíru. Zvláštností je tzv. rezonanční smrk, který je nenahraditelný při výrobě hudebních nástrojů. Smrkové dřevo je lákavé sousto pro dřevokazný hmyz, zejména červotoče. Hotové výrobky je nejlepší už preventivně chránit.

Borovice

Dřevo borovice je měkké, křehčí než smrkové, bělová část je smetanově bílá až k okru, jádro oranžově hnědé až dorezava. Letokruhy jsou výrazné. Bělové dřevo trpívá charakteristickým zamodráváním došeda, což se považuje za vadu na kráse. Díky odolnosti se borové dřevo používá především na okna a dveře, včetně rámů. Také se dobře uplatní na trámoví, podvaly a „polštáře“ pod podlahy. Mořidla i nátěry přijímá hůře než smrk. Jádrové dřevo se také hůře lepí. Největší nevýhodou při obrábění a broušení je však silné zanášení nástrojů a brusiva pryskyřicí.

Modřín

Modřínové dřevo je polotvrdé, tvrdší než smrkové nebo borové, pevné a trvanlivé. Bělová vrstva je světle žlutohnědá, jádro okrové až červenohnědé. Na vzduchu a po napuštění tmavne. Texturu (kresba letokruhů) má hustší než smrk a vyniká krásou mnoha drobných, většinou dobře zarostlých součků. Dobře se obrábí, nezalepuje tolik nástroje jako borovice a lépe přijímá lepidla i napouštění. Používá se k výrobě šindelů, masivního nábytku, schodů, zábradlí, obložení apod,

Ořech

Ořechové dřevo je velmi ceněné, zvláště o starší, zdravé a silné stromy mají velký zájem dýhárny. Běl má šedobílou, někdy s jasně žlutými skvrnami na okrajích směrem k lýku. Jádro je proměnlivé, ale většinou tmavohnědé. Bývá černě ohraničeno a barva závisí na půdních podmínkách. Je tvrdé a pevné, díky obsahu třísla poměrně trvanlivé. Dobře se obrábí, ohýbá, soustruží i řeže dláty. Odedávna se používalo k dýhování i vykládání (intarzie).

Třešeň

Dřevo je tvrdé, pevné, pružné a houževnaté, s poměrně výraznými letokruhy. Bělová část je úzká, smetanově narůžovělá až žlutá, jádro červenohnědé, na vzduchu časem červená a tmavne. Třešně rostoucí v lesních porostech mívají dřevo trochu tmavší. Krájené dýhy, masivní fošny nebo prkna upoutávají výraznou kresbou. Dobře se obrábí, má mírný lesk. Špatně se řeže dláty přes vlákna, ale pro soustružení a truhlářské práce je vhodné. Hodně se bortí a „pracuje“, přířezy je nutno sušit pomalu a důkladně je proložit. Používá se v nábytkářství, v uměleckém truhlářství, pro výrobu židlí, stolků, podstavců, ostění, říms, sloupků zábradlí i leštěných vykládaných kazetových stropů.

Hrušeň

Dřevo je houževnaté, pevné, tvrdé a stejnoměrně husté, bez lesku. Je většinou šedo-hnědo-bílé, u starších stromů se objevuje vyrudlé až cihlově červené nepravidelné jádro. Na tečném řezu mívá jemnou, něžnou kresbu. Po vyschnutí poměrně málo „pracuje“, nebortí se. Používá se proto na výrobu dřevěných závitů, šroubovic a lisů. Výborně se soustruží a brousí. Dobře přijímá lepidla i mořidla, nábytkáři jím často napodobovali eben. Je kvalitní při přípravu lepených pro sochy nebo reliéfy, zvláště když se vyžaduje stejnorodost – jednota materiálu. Vyráběly se z něj i různé geometrické pomůcky.

Švestka

Dřevo je husté, stejnoměrné a velmi tvrdé. Lze využívat jen menší kusy, které se však musí sušit zatížené a pomalu, protože dřevo se silně kroutí a praská. Běl je úzká, žlutá, někdy našedlá, jádro růžovo až červenohnědé. Dobře se soustruží i řeže. Na nábytku může být funkční ozdobou. Patří do dílen šperkařů, restaurátorů či výrobců exkluzivního nábytku. Spolu s višní je nejlepším dřevem na „domácí“ uzení.

Akát

Od úzké hnědobílé běli jde ke dřeni žlutozeleněhnědavá barva, s rozdílnou, mnohdy zajímavou kresbou. Letokruhy jsou dobře viditelné. Dřevo je těžké, velmi tvrdé, značně pružné a houževnaté. Dobře odolává vodě i počasí. Poměrně dost „pracuje“, trhá se a bortí. Při rychlém sušení praská. Ideálně se hodí na silně namáhané násady, topůrka a rukojeti. Naši předkové dřevo akátu používali v kolářství. Čepy a klína z něj jsou pevné a trvanlivé.

Jasan

Běl, u mladých stromů široká, u starých užší, je smetanově bílá, u některých jedinců bělejší než javorová, jindy narůžovělá. Jádro bývá nepravidelně ohraničené, tmavohnědé. Výrazné letokruhy vytvářejí krásnou kresbu, která má na starém nábytku nazlátlý lesk. Šikmo řezané pásky se používaly k vykládání. Dřevěné obklady, prkna či dýhy jsou nejžádanější tam, kde se objevuje kontrast jádra běli, nebo v místech srůstu. Dobře se opracovává, soustruží i leští. Dřevo je pevné, tvrdé, houževnaté a z našich dřevin nejpružnější. Používá se proto na výrobu lyží, saní, topůrek či madel a dodnes se z něho zhotovuje tělocvičné nářadí.

Dub

Dubové dřevo je jedno z nejžádanějších už odedávna. Má poměrně úzkou, světlehnědou běl a široké, stejnoměrně hnědě zbarvené jádro. Na středovém a tečném řezu se objevují výrazná „zrcátka“ (přeříznuté dřeňové paprsky). Díky jim luze bezpečně rozeznat dub od jilmu či jasanu. Základními vlastnostmi dubového dřeva jsou tvrdost, pevnost, houževnatost a trvanlivost. Z našich dřev nejdéle vzdoruje nejen povětrnostním podmínkám, ale i střídání vlhka a sucha. Vyráběly se z něj mlýnská kola, hamry, piloty k mostům a lávky, sudy. Dubové dřevo bylo za všech dob oblíbeno v nábytkářství. V Anglii po něm pojmenovali celý věk – age of oak (1500 – 1600). Využívalo se v masivu i na krájení dýh. S dubem pracovali a pracují řezbáři a sochaři, dá se řezat dláty i napříč vláknům. Dobře se lepí i moří.

Habr

Habr je z našich dřev nejtvrdší a touto vlastností se může srovnávat jen s některým akátem či javorem – babykou. Dřevo je husté, stejnoměrně šedobílé až hnědobílé. Barevné změny lze najít u starších kusů okolo dřeně. Po vyschnutí je stálé. Porušuje však pravidlo o trvanlivosti tvrdých a těžkých dřev: leží-li ve vlhku, venku na zemi, brzy „zpuchří“ a začne se rozkládat. Ale ani stojící nevydrží příliš dlouho odolávat povětrnostním vlivům. Dobře přijímá lepidlo i mořidla, je bez lesku. Napodoboval se jím eben. Dodnes se používá na čepy, palice i šrouby, na klíny, na hoblíky, rukojeti apod. Kvůli stálosti a tvrdosti je velmi důležitý i pro výrobu hudebních nástrojů.

Buk

Bukové dřevo patří z listnáčů k nejznámějším. Je tvrdé, málo pružné, poměrně pevné. Barvu má světle hnědou až narůžovělou, pařením získá tmavší, charakteristickou barvu. Je stejnorodé a husté. Bukové dřevo proslavila mimo jiné firma Thonet známými „thonetkami“, židlemi z ohýbaného dřeva, které se stále vyrábějí. Používá se v nábytkářství, na ohýbaný nábytek i na krájení dýh, převážně pro „levné“ použití, např. na překližky. Trvanlivostí nevyniká, ale velmi dobře se obrábí, moří a lepí. V neposlední řadě je výborné i na topení.

Javor

Javorové dřevo patří k nejsvětlejším z našich dřev, smetanově slonovinově bílé, do krémova. Okolo dřeně či suků se někdy objevují zelené nebo černohnědé pruhy a skvrny. Někdy se tvoří široká, tmavá, nepravidelně ohraničená dřeň. Jádro jinak není barevně odlišeno. Dřevo je tvrdé a lesklé. Dobře se opracovává, soustruží, moří, bez problémů přijímá lepidlo. Často se ještě vyběluje peroxidem a čpavkem. Kvůli kontrastu se používá v nábytkářství v dýhách i v masivu. Pro svou dekorativnost je vzácný tzv. „očkový“ javor. Pro vykládání nábytku se vyhledávala i tzv. kořenovice. Rovněž známé je tzv. vlnkování javoru, jež se dodnes využívá na zadní desky a luby viol, houslí nebo kytar.

Bříza

Dřevo břízy je smetanově bílé, někdy našedlé, nahnědlé i narůžovělé, bez lesku. Je stejnoměrně husté, středně tvrdé, pevné, dobře se ohýbá. Za syrova se řeže (dláty) mnohem lépe než po vyschnutí. Jako ostatně většina dřev. Špatně odolává vlivu počasí, podléhá zvláště hnilobě a houbám. Vždy se používalo na topení, hlavně v polenech do krbů, hoří i syrové. Při sušení na vzduchu proschne bez prasknutí na obvodu i v kulatině (do průměru cca 15 cm), proto je odedávna mají v oblibě především soustružníci. Dodnes se z něj tečí korbele, vázy, svícny, kořenky či slánky. Dobře se moří i přijímá lepidlo. Vzrostlé silné kmeny se krájejí i na dýhy. Dodnes se vyrábějí z březových větviček košťata.

Lípa

Smetanově až žluto či šedobíle zbarvené, poměrně pevné, měkké dřevo je stejnoměrně husté. Není příliš trvanlivé a musí se chránit zejména před červotočem. Po kvalitním vysušení se nebortí a málo sesychá. Dobře přijímá lepidlo, dobře se tónuje a moří. Lze je čistě řezat dláty, a to i přes vlákna. Lípa je především nepostradatelným materiálem pro řezbáře.

Olše

Dřevo je žluté, někdy narůžovělé až šedooranžové. Je stejnoměrné, bez výrazných letokruhů a barevně odlišeného jádra. Je měkké, pevné, snadno se štípe, dá se řezat dláty i přes vlákna. Dobře přijímá lepidlo. V řezbářství je hned po lipovém nejoblíbenější, ale stejně jako lipové dřevo trpí červotočem. V rukodělné řemeslné výrobě se olšové dřevo využívá na nádobí – necičky, mísy, okříny i troky na paření prasat. Umělečtí truhláři mořeným olšovým dřevem nahrazovali mimo jiné mahagon nebo palisandr.

Topol

Topolové dřevo je měkké, řídké, nepříliš pevné, na řezu chlupaté. Je lehké. Dobře se moří a přijímá všechny druhy lepidel, protože hodně saje. Používá se na krájení dýhy na tzv. poddýžky. Dobře vyschlý se dá použít jako obklad do suchých saun, neuvolňuje pryskyřici.

Celkový roční přírůst (to, co v lesích ročně naroste) v českých lesích je přibližně 18 mil. m³, přitom se ročně vytěží zhruba 14 – 15 mil. m³, to znamená, že každoročně se zvětší zásoby dřeva nejméně o 3 mil. m³ a v roce 2003 činily 650 mil. m³ (v roce 1930 to bylo 307 mil. m³). V důsledku zvětšování rozlohy lesů se přírůst zvětšuje, tzn. že v ČR se zvyšují zásoby dřeva i dynamika a rychlost tohoto procesu.

Dřevo je jedním z nejstarších materiálů, které se lidstvo naučilo využívat ke stavbě obydlí, výrobě pracovních nástrojů i jako zdroje energie. Zatímco většina v současnosti užívaných stavebních materiálů je vyráběna z neobnovitelných zdrojů a jejich výroba je energeticky vysoce náročná, dřevo roste a spotřebovává oxid uhličitý, čímž přispívá ke zpomalování nárůstu jeho obsahu v ovzduší. Dřevo z dobře obhospodařovaných lesů patří k obnovitelným surovinám a jeho používání je šetrné k životnímu prostředí.

V období po druhé světové válce bylo dřevo v bývalém Československu zařazeno mezi strategické suroviny, s kterými je nutno při tuzemském užití šetřit. Dřevo se tak stalo významným exportním artiklem a jeho vývoz posiloval jinak neschopné hospodářství. Dřevo bylo vyváženo často pouze jako surovina bez jakékoliv přidané hodnoty. Tento útlum používání dřeva, posílený intenzivní výstavbou panelových domů, vedl i k redukci výuky zpracování dřeva na všech fakultách, jež to měly ve svých studijních programech.

V důsledku těchto faktorů, které působily za éry socialismu:

• zařazením dřeva mezi strategické suroviny a maximalizace jeho vývozu
• lživé propagandy o nutnosti omezení spotřeby dřeva a papíru
• masivní výstavby panelových domů
• nahrazování dřeva jinými materiály (plasty) i v ostatních sférách života obyvatelstva
• redukce výuky zpracování a užití dřeva
• redukce podpory vědy a výzkumu

došlo k významnému snížení využívání dřeva v národním hospodářství Československa, posléze České republiky, a to tak, že ČR se v této oblasti pohybuje na jednom z posledních míst v Evropě.

Dlouhodobou vizí je, aby se během 10 let roční spotřeba dřeva na jednoho obyvatele v ČR zdvojnásobila z nynějších 0,23 m³ na 0,46 m³. V Rakousku byl během posledních 15 let zaznamenán vzrůst spotřeby dřeva na jednoho obyvatele z 0,30 m³ na 0,62. Velkého zvýšení využívání dřeva na jednoho obyvatele dosáhly také skandinávské státy, kde je na špici Finsko s 1,00 m³ na jednoho obyvatele.

V odborných kruzích Evropy se v současnosti diskutuje otázka možného zvýšení roční spotřeby dřeva z 0,2 m³ na jednoho obyvatele na hodnotu spotřeby USA a Japonska, která je 0,5 m³ na obyvatele.

Dosavadní pohled na postavení lesního hospodářství v rámci národního hospodářství ČR jenom podle jeho podílu na HDP (0,7 %) představuje do značné míry zjednodušený, jednostranný přístup. I přes rostoucí uznání významu mimoprodukčních funkcí lesů tomuto pohledu chybí zahrnutí dalších, širších ekonomických souvislostí, kterými jsou hodnocení lesního hospodářství jako prvního článku celého výrobního řetězce, kterému dodává obnovitelnou, ekologicky čistou surovinu. Tím mají do budoucna navazující zpracovatelská odvětví velké předpoklady stát se modelovým příkladem sektoru fakticky realizujícího hospodaření na principu trvale udržitelného rozvoje.

Propojení lesního hospodářství s následným zpracováním surového dříví je z ekonomicko-sociálního hlediska silně vnímáno i ze strany Evropské unie, což se projevuje v jejím statistickém systému, kde se hovoří i lesnictví a na lesních zdrojích založeném zpracovatelském průmyslu jako o jednom sektoru.

Při tomto statistickém pohledu prezentuje Evropská unie veřejnosti skutečnost, že lesnictví spolu s dřevozpracujícím průmyslem, výrobou papíru a buničiny, zpracováním papíru a lepenky, výrobou obalových materiálů a nově také začleněním polygrafického průmyslu a vydavatelské činnosti se podílí v EU na celkové hodnotě výroby, přidané hodnoty a zaměstnanosti hodnotou přes 10 %.

V současné době komplex dřevozpracujícího průmyslu v ČR zaměstnává více než 207 tis. pracovníků, což je 16% podíl na zaměstnanosti celého zpracovatelského průmyslu. Počet zaměstnanců v lesním hospodářství se pohybuje kolem 24 000.

Celkově komplex dřevozpracujícího průmyslu vytvoří ročně kladné saldo ze zahraničního obchodu ve výši cca 40 mld. Kč, což je např. 5x více než vyprodukuje textilní a oděvní průmysl. Přitom ze 23 odvětví zpracovatelského průmyslu vytváří kladné saldo jen 12 odvětví.

Dalším významným faktorem je rentabilita vlastního kapitálu: Dřevozpracující průmysl dosahuje z vložené koruny vlastního kapitálu ročního zisku téměř 19 hal., u komplexu výroby dopravních prostředků a zařízení je to 16 hal., u komplexu chemicko, farmaceuticko, gumárensko-plastikářského 14 hal., a u výroby textilií, textilních a oděvních výrobků je to jen 7 hal. Přijatelný průměr je 15 hal.

Takové statistické údaje, spojené s lesem a s využitím dřeva, již nemohou být v žádném případě na pokraji zájmu národohospodářů ani politiků. Přitom je nutno si obrázek o produkční výkonnosti lesnicko-dřevařského sektoru ještě doplnit o další přínos lesů pro rekreaci obyvatelstva, ochranu kvalitní pitné vody, půdy, biodiverzity, přínos pro rozvoj venkova či výrobu energie z biomasy apod.

Každý Evropan má k dispozici téměř 1 m³ dorůstajícího dříví ročně. Každých 80 let vyroste v Evropě na každou tříčlennou rodinu 240 m³ dřeva, přičemž ze 140 m³, zpracovaných na užitkové dřevo, lze postavit komplexní rodinný dům s kvalitní izolací a 80 let ho velmi levně vytápět. Ze zbývajících 100 m³ lze vyrobit nábytek a řadu ostatních výrobků (hudební nástroje, hračky, vybavení pro volný čas, dřevěné haly, stáje pro chované zvířectvo apod.). Takto zpracované dřevo lze po letech několikanásobně recyklovat nebo ho spálit a vzniklé teplo opět různými způsoby využít. Přitom za dobu životnosti dřevěného domu nám vyroste nový les. Je znám lepší a efektivnější způsob udržitelného stavění, včetně recyklace materiálů pro stavění?

1. Dřevo lehko a rychle hoří
   Špatně. Statické vlastnosti dřeva se působením ohně zhoršují daleko pomaleji, než statické vlastnosti např. betonových pilířů nebo ocelových nosníků. Dřevo obsahuje až 15 % vody, která se při požáru nejprve musí proměnit v páru (u tuny dřeva je to 150 kg vody). Kromě toho ohořelá vrstva dřeva obsahující uhlík působí jako určitá forma ochranného pláště proti ohni.
2. Dřevo má malou životnost
   Špatně. Důkazy proti tomuto tvrzení najdeme v každém starém městě, na Šumavě nebo v Podkrkonoší: dřevěné nebo roubené domy, hrázděné konstrukce. Některé pocházejí dokonce ze 14. století a dřevěné rámy těchto domů jsou stále ve výborném stavu. Nebo Benátky: jak každý ví, stojí celé toto lagunové město na dřevěných pilířích, a to už přes 800 let.
   
   
3. Dřevo není pevné a nelze stavět ze dřeva větší stavby
   Špatně. Dřevo je ve srovnání se svou vysokou pevností relativně lehké. Proto je dnes opět oblíbeným stavebním materiálem pro haly, mosty, průmyslové stavby, mateřské školy apod. Například olympijská hala v Lillehammeru "Vikingská loď" je ze dřeva.
   
   
4. Dřevo špatně izoluje
   Špatně. Buněčná struktura dřeva shromažďuje teplo. Proto je dřevo špatný vodič tepla a výborný izolant. Můžete to sami vyzkoušet. Položte ruku nejprve na dřevěnou desku, potom na cihlu. Cítíte, že dřevo je výrazně teplejší.
   
   
5. Dřevo nelze použít do vlhkostně proměnlivého prostředí
   Špatně. Dřevo se často používá jako stavební materiál do vlhkého prostředí, např. pro lázně, sauny a koupelny, protože dokáže regulovat vlhkost v závislosti na prostředí, ve kterém je použité. Důležité je pouze to, aby vlhké dřevo mělo možnost se opět vysušit.
   
   
6. Použití dřeva jako stavebního materiálu se hodí spíše pro venkovské stavby
   Špatně. Dřevo je naopak používáno v nové, moderní architektuře a umožňuje lehké konstrukce plné fantazie. Kromě toho dnes existují dřevěné produkty v různých formách a barvách.
   
   
7. U dřeva existuje vysoké riziko jeho napadení škůdci
   Špatně. Existují tři možnosti ochrany dřeva.
   
   
   • Ochrana dřeva jeho vysušením pod hodnotu 18%, kdy se eliminuje působení škůdců na dřevo, neboť obecně platí "kde není vody není života". Dále pak mechanická ochrana, tj. použití vysušeného dřeva takovým způsobem, aby u něj nedošlo k ustálení vlhkosti nad výše uvedenou hranicí.
   • Přírodními prostředky, jako vosk a lněný olej.
   • Chemickou ochranou dřeva, která ale stále více ztrácí na významu, neboť jsou používány zdraví škodlivé impregnační látky. Z tohoto důvodu se většinou impregnace používá pouze na dřevo určené pro exteriéry, které je, nebo by mohlo být dlouhodobě vystaveno působení vlhkosti (např. střešní latě, dřevěné obložení štítů, přesahy střech, atd.).
   
   
8. Dřevo je neperspektivní materiál, dřeva ubývá
   Špatně. Lesní hospodářství pracuje na principu postupného dorůstání. To znamená, že se nepoužije více dřeva, než ho doroste. Roční přírůstek je v současné době spotřebováván ze 2/3. Z toho velká část dřeva připadá na lesní prořezy. Prořezy jsou součástí péče o lesy a zajišťují stabilní, zdravé porosty. Za jednu vteřinu naroste v českých lesích jeden m³ dřeva.
   
   
9. Dřevo je drahé
   Špatně. V porovnání s vlastnostmi, které dřevo má je jeho cena v porovnání s ostatními materiály bezkonkurenční.
   Dřevo se lehce zpracovává a k jeho získání a zpracování se spotřebuje mnohem méně energie než je tomu u ostatních surovin. Jestliže použijeme pro dřevo jednu jednotku energie /= 1/, dostaneme pro srovnání s ostatními stavebními surovinami následující poměry: stavební dřevo = 1; cement = 4; umělá hmota = 6; ocel = 24; hliník = 126.
   
   
10. Nejsou v České republice teoretické ani praktické znalosti a zkušenosti s použitím dřeva jako hlavního stavebního materiálu
    Špatně. V Čechách existuje několik firem, z nichž většina je sdružena do Asociace dodavatelů montovaných rodinných domů. Tyto firmy dodržují hlavní zásady dřevostaveb, zabývají se svými detaily, jakož i technickým vývojem tak rozsáhlým způsobem, jaký byste nenašli u žádné ze srovnatelných firem pozemního stavitelství u nás. Rozvoj lehké prefabrikace na bázi dřeva iniciuje rozmach v oblasti energetiky (rozmach používání tepelných čerpadel, využívání solární energie, výstavba nízkoenergetických domů, příprava domů pasivních, atd.) a vytváří tlak na vznik nových materiálů a norem jejich používání.

Dnes jsou výhody dřevěných, zejména sendvičových staveb celkem známy. Mají velmi dobré tepelně – isolační vlastnosti a tím jsou předurčeny pro nízkoenergetické stavby či přímo pro domy pasivní. Další jednoznačnou výhodou je rychlost stavby, kterou zdící technologie nikdy nemohou dosáhnout a jak je známo „čas jsou peníze“. Dřevostavby jsou šetrnější k životnímu prostředí a šetří neobnovitelné zdroje. Život v dřevěném domě je pocitově velmi příjemný, stěna nechladí, prostor je rovnoměrněji ohřívaný a náběh teploty je velmi rychlý.

Co tedy brání širšímu využití dřeva? Kromě podvědomí lidí ať již laické , ale bohužel i odborné veřejnosti je to nedostatek odborníků a zejména legislativa, která se chová k dřevěným konstrukcím přímo macešsky. Požární předpisy jsou v Česku jedny z nejpřísnějších ve vyspělém světě.

Na co se nedůvěřivci nejvíce ptají? Jak je to se životností dřevostaveb. Je zajímavé, že nikoho nenapadne ptát se na životnost zděného rodinného domu s klasickým krovem. Ale ten je přece také ze dřeva. Praktická životnost dřevostavby je dána především péčí o ni v průběhu jejího používání. Jsou známy, můžeme říci, tisíce dřevěných staveb, které existují stovky let. Statistická životnost se uvádí dle účelu statistiky 70 až 100 let. Ale pokud byste v takto staré stavbě bez rekonstrukce chtěli žít, zcela jistě by nevyhovovala vašim dnešním požadavků a rekonstruovat takovou stavbu by určitě stálo více, než stavba nová a přitom jste nuceni se přizpůsobovat stavbě, nikoliv stavba vám. Takže daleko důležitější než fyzická životnost je životnost morální, tedy jak dlouho je schopna stavba uspokojovat nároky na ní kladené. O potom nastane další důležitá otázka, jak ji ekologicky a s co nejnižšími náklady zlikvidovat. A zde se objevuje další výhoda dřevostaveb. I člověk neznalý uzná, že dřevostavba je v tomto směru jednoznačně výhodnější.

Další častou otázkou je hořlavost dřevostavby. Ale dřevostavba musí splňovat stejné požární normy a předpisy, jako stavby z jiných materiálů, takže pokud je správně navržena a postavena, není zde větší nebezpečí než u jiných staveb. Jen takovou malou poznámku pod okraj. Málokdo ví, že dřevo má v masivní formě větší požární odolnost než např. ocel. Ještě jste si nevšimli, že z požářiště trčí ohořelé krovy a strop z ocelových „íček“ propadnul?

A co škůdci, plísně, hlodavci? Pokud je stavba správně navržena a zrealizována, nehrozí ani v tomto směru žádné nebezpečí. Návrhem konstrukce, volbou detailů a dalších materiálů např. sádrovláknitých desek či desek OSB, které se v sendvičových stavbách používají, volbou lepených profilů tzv. KVH spolu s doplňkovým využitím chemické ochrany (sloužící zejména v první době stabilizace domu po realizaci, než budou v domě ustáleny vlhkostní a teplotní poměry, než si stavba takříkajíc lidově sedne) je stavba dostatečně chráněna.

Lidi se také zajímají o pevnost domu. Mají strach, že jim při silném větru ulétne střecha, či sníh ji poboří. I zde platí, že pro stavbu dřevěného domu platí stejná pravidla, jako při stavbě domů jiných konstrukcí. Stavbu je nutno doložit statikou, která prokáže, že je stavba dostatečně únosná. A pokud se podle takto doloženého projektu stavba postaví, nemůže se stát, že by stavba byla uvedenými vlivy poškozena. Samozřejmě za předpokladu, že sníh či vítr podstatně nepřekročí normové hodnoty. Ale ty se stále zpřísňují. A když jsme u pevnosti. Není všeobecně známo, že například dřevo kolmo k vláknům má větší pevnost v tlaku než prostý beton.

Také se vytýká dřevostavbám, že mají malou akumulaci. Není zde hmota, která by v zimě shromažďovala teplo a postupně jej potom vydávala a v létě naopak akumulovala chlad, která by v případě horka následně místnosti ochlazoval. Toto však hrálo významnou roli, pokud byla stavba navrhována na přerušovaný způsob vytápění, tedy pevnými palivy bez automatiky. Dnes, když je provoz vytápění automatizován, ztrácí tento požadavek na významu. Naopak je výhodou, že se topí, když je potřeba. Náběh teploty je daleko rychlejší a nedochází k negativním efektům, např. srážení vlhkosti na stěně či sálání chladu ze stěny. Problém letního přehřívání je nutno řešit vhodným užíváním domu. Přes den když jsme v práci, dům uzavřeme (venkovní, vnitřní rolety či žaluzie, závěsy apod.) a večer potom pustíme dovnitř chladnější vzduch. Jiné ale nákladnější řešení je použít např. chladící (v zimně ohřívací) zemní kanál třeba se vzduchotechnikou nebo přímo s rekuperací. A ani není nutno sahat ke klimatizaci.

Již jsem se zmínil při jiných příležitostech, že kvalita dřevostavby závisí na odborném vyprojektování a správném provedení stavby. A to může být kamenem úrazu. V zemi, kde jsme si stavěli po mnoho desetiletí svá obydlí svépomocí, tato tradice přetrvává a aplikuje se i pro dřevostavbu a zde může způsobit neodbornost rozsáhlé a nevratné škody. Proto by si měl stavebník velice dobře prověřit a rozmyslet, od koho si svůj dům nechá postavit.

Spoustu věcí za nás hlídá stát. Na trh pustí jen certifikované výrobky. Tedy výrobky, které mají prokázány vlastnosti a kvalita je garantovaná zkouškami, výpočty a dohledem, který zaručuje jejich dodržování v průběhu dodávek na trh.

V případě zděného domu postačí sehnat vyučeného zedníka s praxí a živnostenským listem a ten Vám z certifikované cihly či tvárnice a z certifikované pytlované malty postaví dům. Jestli použije správnou maltu ke správné cihle, už nemusíte uhlídat.

V případě dřevostavby realizované panelovým systémem je certifikovaným výrobkem celá stěna, takže garance kvality je podstatně vyšší. Takže základní otázka na případného dodavatele dřevostavby by měla být „ Máte certifikát vašich výrobků tedy stěn a stropů podle nařízení vlády č.163/2002 Sb.?

Pokud chcete mít ještě větší jistotu, že za své peníze vám bude postaven dům – dřevostavba v dobré kvalitě, ptejte se dále: Má váš potencionální dodavatel certifikaci na „Montované domy na bázi dřeva“ dle „Dokumentu národní kvality ADMD“? Co to vlastně znamená. Především Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) je nevládní sdružení výrobců a dodavatelů montovaných staveb na bázi dřeva, které vzniklo na podporu stavění ze dřeva a kultivaci trhu. Dokument národní kvality ( DNK) jsou obecně stanovená pravidla nadstandardní dobrovolné certifikace , ale povinné pro členy ADMD. Certifikace dle DNK zpřísňuje podmínky zákonné certifikace (např. častější kontroly) a dále je rozšířen nejen na díly ale i na montáž na stavbě a mimo jiné předepisuje i zkoušky těsnosti domu.

Posledně jmenovaná certifikace je obdobou podobných certifikačních systémů, které známe ze zahraničí, jako je například značka RAL v SRN, kde bez tohoto označení v podstatě nemá firma šanci obstát na trhu. Mezi členy, kteří splnili v současné době certifikaci dle DNK jsou velké a známé firmy zabývající se panelovými sendvičovými systémy, jako je Atrium, ELK či Haas Fertigbau. Zářnou výjimkou v řadách ADMD je i společnost Avanta Systeme, která staví domy systémem staveništní montáže, nemusí tedy splňovat podmínky státem předepsané certifikace, ale přesto má certifikaci podle DNK.

Jednou z firem, která splnila povinnosti certifikace dle DNK mezi prvními je společnost MS Haus , která je nevelká, ale vyniká flexibilností nabídky, individuálním přístupem a cenově zajímavou nabídkou. Zaměřuje se na ekonomické jednoduché domy spíše menších výměr s důrazem na nízké pořizovací náklady při přijatelných provozních nákladech. Pro veletrh Dřevostavby 2010 připravuje i nabídku řady „MS Pasiv“ která bude splňovat požadavky na čerpání dotací dle akce “Zelená úsporám“ a poprvé využije speciálních desek zlepšujících klima vnitřního prostoru Fermacell greenline.

Ing. Milan Schmiedt, jednatel společnosti MS Haus s.r.o., www.ms-haus.cz

Češi už se tolik nebojí pustit do stavby dřevěných domů. Pojem dřevostavba je u nás oproti minulosti poměrně rozšířený a výhodou takového stavění jsou v porovnání se zděným domem energetické parametry a hlavně rychlost - výstavba je hotová běžně do 3 měsíců. „V dnešní uspěchané době není čas na to, aby investor, který přijde pozdě večer z práce, vyrazil ještě na stavbu. Dříve to tak bylo, ale v dnešním životním stylu to prostě není možné. Každý chce bydlet hned a dřevostavba je proto ideální volba,“ uvádí tajemnice ADMD Ing. Blanka Stávková. Nejvíce se přitom staví na okrajích měst nebo na vesnících. Podle odhadu vedou v současné době dřevostavby na Královéhradecku. O dřevostavby se podle Asociace většinou zajímají buď mladší lidé kolem 30 let, nebo lidé středního věku nad 50 let.

Zatímco loni se dřevostavbám nadmíru dařilo, letos nebude s největší pravděpodobností zvyšování počtu realizací nijak výrazné. „Finanční krize se u firem projeví teprve teď. Důvodem je to, že firmy ještě dojíždí staré zakázky. U menších firem, které staví ročně do 20 domů, se krize neprojeví, protože tyto firmy si svoji produkci uhlídají. Problémy tak mohou mít hlavně větší společnosti (ročně vyprodukují nad 100 domů), jež mají nastavenou výrobu, a jejich obrat tak klesne citelněji,“ informuje Stávková.

Dřeva je u nás dostatek

V ČR se výstavba dřevostaveb pohybuje v rozmezí 3 – 5% za rok, zatímco v západních zemích je to až 60% z celkové stavební produkce. „Dřeva v našich lesích je na vyšší produkci dostatek, takže ve dřevě problém není. Problém je spíš to, že lidé ještě úplně této technologii nevěří. Bojí se ohně, vlhkosti, škůdců atd. Navíc jsou z dob minulých stále zvyklí na zděné domy,“ vysvětluje Stávková. Všechny jmenované důvody jsou však dnes již mýtem. Naopak, tato technologie má spoustu výhod. Díky podstatně nižší hmotnosti konstrukcí a staveb na bázi dřeva se výrazně snižují náklady na přepravu materiálu i na zemní práce. Může se stavět na místech, kde jsou složité stavební podmínky, a také z celkové zastavěné plochy lze vytěžit větší plochu bydlení díky menší tloušťce obvodového skeletu. „Současný stav technologie umožňuje dosahovat srovnatelných parametrů v utlumení hluku, požární odolnosti a pevnosti. Vysoce jsou překročeny energetické parametry vzhledem k dokonale izolujícím systémům a prakticky nulové akumulaci, která je dnes vnímána jako ztrátový energetický výkon,“ doplňuje Stávková. Další výhodu lze spatřovat v celoroční výstavbě, kterou umožňuje suchý systém (spotřeba vody je v celkovém procesu dokonce až 7krát nižší) a technologické postupy nezatěžují staveniště dlouhodobými přesuny materiálu a stavební činností.

Pokud dům doslouží, je možné ho v budoucnu zásadně přestavět nebo provést demolici, přičemž se ekologicky využijí všechny stavební díly. Dřevostavba je přitom cenově srovnatelná v pořizovacích nákladech s konkurenčními zdícími technologiemi. Bezkonkurenční je však v nákladech provozních po dokončení stavby a také snížením úroků z „rychlejších“ úvěrů.

Stavbu dřevěného domu je možné realizovat dvěma způsoby. Takzvaná paneláž vychází z předvýroby prvků stěn, stropů, případně střešních konstrukcí, ve výrobní hale a hotové prvky jsou na staveništi následně sestaveny. Druhý sytém - tzv. staveništní montáž - spočívá v tom, že je výroba všech konstrukcí hrubé stavby realizována přímo na místě konečné stavby. U obou variant je možné dosáhnout stejného výsledku, odlišným postupem. Obě však tvoří menší část z celkové dodávky stavebních prací nezbytných k realizaci a dokončení stavby.

Stejným způsobem se staví i v jiných zemích a naše technologie je s ostatními zeměmi srovnatelná. „Jsem přesvědčena o tom, že si lidé dřevostavby v budoucnu oblíbí ještě více a jejich produkce v ČR vzroste. Navíc máme u nás velice šikovné architekty, kteří investorovi postaví dům do slova na míru,“ ukončuje optimisticky Blanka Stávková.

Jitka Trnková, EuroNet Media s.r.o.

V současné ekonomické situaci se neustále uvažuje o snižování energetické spotřeby. To vyvolává v rámci stavebnictví inovační snahy, které vedou k hledání takových systémů, jež budou vysoce ekonomicky efektivní při realizaci a vytvoří stavební systémy s vysokou přesností a kvalitou, které následně budou snižovat náklady na provoz objektů a po využití budou schopny následných recyklací bez ekologických zátěží.

Je jisté, že v dnešní době dřevo plně konkurovat stavebním systémům na bázi betonových a zdicích technologiích nebude, ale nové možnosti zpracování dřeva, zvýšení životnosti konstrukcí a kombinace s materiály, které zvyšují požární odolnosti, staví dřevo v rámci stavebnictví do nové role.

V ČR existují dlouhodobě snahy podpořit rozvoj využití dřeva v národním hospodářství. Zejména s rozvojem bytové výstavby jsou srovnávány průměrné zastoupení staveb na bázi dřeva u nás a v Evropě. A zde tříprocentní, možná pětiprocentní zastoupení na stavebním trhu není v rovnováze s průměrem kolem dvaceti procent v zemích západní Evropy.

I proto široká veřejnost v sobě kódovala předsudky, které se nyní marketinkově obtížně odbourávají. Ale nastupující generace je oproštěna těchto předsudků a uvědomuje si všechny negativní dopady masivního využívání neobnovitelných surovin. Proto i zde se rozvíjí snahy o větší zastoupení dřeva.

Logicky vzato, vyvstává základní otázka: „Jsou stavby na bázi prefabrikace dřeva konkurenceschopné?“ „Jsou dostatečně a hlavně finančně dostatečně atraktivní pro investory a developery?“ Odpověď na tuto otázku musí být vysoce racionální, protože argument nákladů je rozhodující.

• Náklady na založení stavby jsou nižší vzhledem k nižší váze celé konstrukce.
• Může se stavět tam, kde jsou složité zakládací podmínky, které vyvolávají složité a tím nákladné založení stavby.
• Z celkové zastavěné plochy lze vytěžit vyšší prodejní plochu vzhledem k nižší tloušťce obvodového skeletu.
• Obvodový skelet vykazuje srovnatelné a vyšší kvalitativní parametry než zděný skelet. Současný stav technologie umožňuje dosahovat srovnatelných parametrů v utlumení hluku, požární odolnosti a pevnosti. Vysoce jsou překročeny energetické parametry vzhledem k dokonale izolujícím systémům a prakticky nulové akumulaci, která je dnes vnímána jako ztrátový energetický výkon.
• Systémy prefabrikace dřeva jsou vnímány jako suché systémy, uvedené umožňuje celoroční výstavbu, zrychlené postupy a vytěsnění mokrých procesů ze stavby (spotřeba vody v celkovém procesu je 7x nižší).
• Technologické postupy nezatěžují staveniště dlouhodobými přesuny materiálu a stavební činností.
• Rychlost výstavby umožňují investorům rychlou obrátku vloženého kapitálu a snižují náklady s financováním z cizích zdrojů.
• Vzhledem k tovární výrobě panelových dílů s vysokou přesností je stavební dílo provedeno s vysokou kvalitou.
• Po využití díla lze provést zásadní repasi nebo provést demolici s následným ekologickým využitím všech dílů stavby.
• Realizované dílo je realizováno v cenově srovnatelných ekonomických parametrech jako konkurenčními zdicími technologiemi.

Pokud zvolíme dřevostavbu, jejímž principem je sendvičová konstrukce, zákonitě narazíme na dilema další volby, jež lze shrnout do dotazu, s nímž se každý výrobce velmi často setkává: „Jaký je rozdíl mezi technologií realizace dřevostavby tzv. paneláží a staveništní montáží domu?“

Obě technologie výstavby vycházejí se společného principu tzv. rámového konstrukčního systému odvozeného od amerického systému „Two by Four“, s úspěchem využívaného v převážné většině konstrukcí dřevostaveb jak v zemích Evropy, tak u nás. Technologie výroby hlavních prvků konstrukce dřevostavby z hotových panelů, tzv. paneláž, vychází z předvýroby prvků stěn, stropů a eventuálně střešních konstrukcí v hale za pomoci zdvihací nebo otáčecí techniky pro obracení plošných prvků (panelů) během výroby. Hotové velkorozměrové plošné prvky jsou převezeny na staveniště, kde jsou následně sestaveny pomocí těžké techniky na připravené základové desce. Řemeslné dokončení domu probíhá na staveništi (podle míry prefabrikace).

Systém výroby a současně montáže dřevostavby tzv. staveništní montáží, tj. výroby všech konstrukcí hrubé stavby přímo na místě konečné stavby, vychází z výroby plošných prvků domu z dodaných dílčích materiálů na stavbu - stěn obvodových i vnitřních, stropů i střechy přímo na připravené základové desce nebo stropní konstrukci přízemí domu. Kompletace nosné kostry stěn s následným vztyčením a osazením, většinou bez mechanizace za využití jejich současného vzájemného vázání a prostorového ztužení včetně následné montáže stropních a střešních konstrukcí, to vše se provádí přímo na staveništi.

Všechno má svoje pro a proti. Zde je potřebné zdůraznit, že odlišné jsou cesty, nikoli cíl. Ten by měl být v obou případech při řádně zvládnutém procesu výstavby se všemi detaily identický.

K úvodnímu zjištění, že odlišné jsou především technologické procesy, nikoli výsledný produkt, nutno přidat další podstatné tvrzení, že o kvalitě každého objektu rozhoduje především kvalita přípravného procesu (tj. projekce, předchystání materiálů, logistika), předvýroba dílců (u paneláže), a zejména završení celého procesu, tj. montáž na staveništi. To vše lze nazvat technickou a organizační vyspělostí firmy. I špičkový montér, pokud dostane na stavbu dílce, které budou špatně vyrobeny nebo ve špatné kvalitě, z nich nedokáže udělat kvalitní stavbu. Zároveň i špičkový montér musí postupovat podle jednotných a správných technických detailů, nad ním musí být technické a kontrolní zázemí firmy.

Pro správné posouzení a výběr je nezbytné, aby investor měl jasně stanovená kritéria - priority, které pomohou zvolit vhodnější cestu k realizaci domu (např. charakter, či dostupnost pozemku pro stavební mechanismy, možnostmi financování, potřebná lhůta realizace, potřeba improvizace během realizace, chuť na samostatné dokončení stavby, atd.).

Pro časopis Abeceda BYDLENÍ

Ing. Blanka Stávková
Tajemnice ADMD

Hlavní část nosného systému masivních staveb se skládá z nosného jádra, které je vytvořeno z masivního dřeva nebo desek na bázi dřeva. Používá se výlučně jako plošně působící nosný systém. K přenosu zatížení proto dochází výztužnými tabulemi. Dalším společným znakem konstrukcí v rámci dřevěných masivních staveb je, že izolace se osazuje na nosnou konstrukci zvenku, tj. jako vnější izolační systém (Kolb, 2007).

Nejstarší masivní stavbou je stavba srubová.

Novodobé masivní stavby, u kterých je nosná konstrukce stěny tvořena vrstvou masivního dřeva, nemusí být jenom stavby srubové. Stále častěji se objevují systémy, ve kterých jsou vytvářeny masivní bloky pro nosné konstrukce stěn a stropů vrstvením nebo skládáním z jednotlivých přířezů nebo vytvářením dutých lepených nosných prvků s vnitřní výplní izolačním materiálem (Havířová, 2005).

Příklady novodobých masivních staveb:

• vrstvené masivní bloky;
• skládané masivní bloky;
• lepené masivní bloky (Havířová, 2005).

Charakteristické znaky masivních dřevěných staveb:

• nosná vrstva z masivní, plošně působící desky;
• masivní podíl je nejméně 50% uzavřené nosné vrstvy;
• plošně působící nosný systém je tvořen velkorozměrovými plošnými dílci nebo konstrukčními prvky malého formátu;
• jednovrstvé systémy spojované hřebíky nebo hmoždíky i vícevrstvé systémy slepené příčně nebo křížově nebo spojované hmoždíky;
• většinou poschoďová výstavba, avšak jsou možné také průběžné stěny a zavěšené stropy;
• účinný přenos vysokých zatížení;
• vyztužení budovy se provádí plošnou nosnou konstrukcí;
• příčně nebo křížově slepené systémy jsou vysoce rozměrově stabilní;
• redukovaný počet vrstev konstrukčního prvku, protože nosná konstrukce, ohraničení prostoru, těsnící rovina atd. podle systému jsou výhradně vytvořeny masivními dílci nosné konstrukce;
• masivní dřevěné konstrukční prvky odebírají vlhkost ze vzduchu místnosti, tuto vážou a v suchých obdobích ji opět odevzdávají;
• rozličné konstrukční systémy jsou většinou vztaženy na výrobek a změřeny podle výrobce (Kolb, 2007).

Vícepodlažní masivní dřevěné stavby:

• vhodné;
• různé systémy, zejména příčně nebo křížově slepené průřezy z rostlého dřeva jsou vhodné pro vysoká zatížení;
• zvolit statický systém odolný sednutí;
• je potřebné včasné zapojení specializovaného projektanta nosné konstrukce;
• návrh budovy a konstrukční systém včas vzájemně harmonizovat (Kolb, 2007).

V poslední době však lze zaznamenat velký posun v oblasti použití těchto staveb i pro bytovou výstavbu. Skeletová konstrukce umožňuje architektům navrhovat stavby s velkým otevřeným prostorem bez nutnosti dělení nosnými konstrukcemi. Umožňuje vytvářet otevřené části v obvodovém plášti s použitím velkých prosklených ploch, konstrukční prvky předsazené před obvodový plášť i obvodový plášť zcela nezávislý na vlastní konstrukci (Havířová, 2005).

Dřevěné skeletové stavby se vyvinuly z hrázděných staveb a jsou jedním z nejstarších druhů konstrukce, dnes často označovaných jako „historický skelet". Nosná konstrukce stěn u hrázděné stavby je tvořena z dřevěných prvků masivního průřezu. Jednotlivé prvky byly tesané, vzájemné spojení se provádělo tesařskými spoji a tato dřevěná kostra musela být schopna přenést veškeré zatížení na ni působící až do základů (Havířová, 2005).
Novodobá skeletová stavba se liší jednak uspořádáním základních nosných prvků, ale především zjednodušením spojů. Základní princip stavby zůstává zachován v tom, že nosnou funkci přebírá samotný skelet (zatížení přenášejí bodově uspořádané sloupy), stěny jsou nenosné, mají pouze funkci výplňovou a ochrannou. Stavba má svůj základní modul, který určuje celkovou koncepci uspořádání jednotlivých nosných prvků. Základní modul je obvykle 600 mm, jeho násobky pak vytvářejí modulovou síť, někdy nazývanou rastr (Havířová, 2005). Jako spojovací prostředky slouží často viditelné, přednostně také zapuštěné a tím neviditelné, ocelové prvky nebo ojediněle také čisté spoje dřeva (Kolb, 2007).

Pět nejběžnějších typů konstrukce skeletových staveb:

• sloup a dvojitý nosník;
• dvojitý sloup a nosník;
• nosníky uložené na sloupech;
• sloup a přilehlý nosník;
• vidlicový sloup (Kolb, 2007).

Charakteristické znaky skeletových staveb:

• velká kompoziční volnost, variabilní řešení půdorysu;
• nosný skelet a stěny ohraničující prostor zůstávají vzájemně nezávislé;
• škála rozměrů podle rastru a modulu;
• dřevěný skelet může být uvnitř nebo venku viditelný nebo také oboustranně zakrytý;
• spojování většinou ocelovými prostředky;
• u stěnových, stropních a střešních prvků je možnost předvýroby (Kolb, 2007).

Vícepodlažní skeletové stavby:

• všeobecně vhodné pro vícepodlažní a velké stavby;
• výhodné i při vysokých zatíženích;
• je nutné včasné zapojení specializovaného projektanta nosné konstrukce;
• návrh budovy a druh skeletové konstrukce nutno včas vzájemně hormonizovat (Kolb, 2007).

Systém dřevostaveb s nosnou kostrou z řeziva je tradičním a velmi rozšířeným systémem, oblíbeným především proto, že se jedná o rychlou a suchou montáž výstavby a výsledkem je stavba s dobrými tepelně-izolačními vlastnostmi při zachování vysoké variability dispozičního a architektonického řešení. Tento systém byl postupně zdokonalován z hlediska opracování jednotlivých prvků a prefabrikace, tzn. předvyrobení celých hotových dílců předem ve výrobě tak, aby na stavbě mohly být osazeny s minimální pracností a minimální dobou potřebnou pro vlastní montáž.

Pro rámové dřevostavby jsou charakteristické malé průřezy dřevěných profilů a malá vzdálenost nosných stojek. Celý nosný rám je vytvořen z profilů jednotných rozměrů, nejčastěji používaným rozměrem v evropských zemích je průřez 60x120 mm. Ten je v posledních letech často nahrazován průřezem 60x180 mm, opět z důvodu zvýšení požadavků na tepelnou izolaci obvodových stěn (Havířová, 2005).
Nosné stěny dřevěných rámových domů jsou tvořeny svislými stojkami, které jsou rozmístěny v pravidelných osových vzdálenostech (většinou 400, 600 nebo 625 mm). Stojky jsou spojeny s dolním a horním vodorovným pasem na tupý sraz pomocí hřebíků. Tím je vytvořen dřevěný rám (Havířová, 2005).

Charakteristické znaky dřevěných rámových staveb:

• volnost architektonického řešení;
• jednoduchý konstrukční systém;
• opakující se detaily;
• nosná kostra se skládá ze štíhlých, standardizovaných průřezů;
• celkové vyztužení oplášťováním;
• jednoduchá dostupnost materiálu;
• podlažní výstavba;
• spoje kontaktními styky a mechanickými spojovacími prostředky;
• rastrový rozměr 400 - 700 mm, přednostně 625 mm;
• konstrukce oboustranně obložená;
• krátká doba výstavby, jsou možné různé stupně předvýroby (Kolb, 2007).

Vícepodlažní rámové stavby:

• vhodné v modifikovaném typu;
• zvolit statický systém odolný vůči sednutí;
• optimalizovat vytvoření detailů také ve vztahu k sednutí;
• kombinace materiálů (smíšené konstrukce) pokud možno vyloučit;
• nejvyšší prioritu má přesnost výroby a montáže (Kolb, 2007).

Z hlediska provádění stavby je možné montovanou stavbu s nosným dřevěným rámem provést i jiným způsobem. Způsob, který je běžně používán v Americe pod názvem „Timber frame houses" u nás praktikuje řada menších firem. Jedná se o systém stavění s jednotlivých přířezů řeziva a z deskových materiálů přímo na staveništi, tzv. staveništní montáž. Výhodou tohoto systému výstavby je, že není potřeba prostor na provádění přípravných prací pro stavbu. Nevýhodou je naopak prodloužení doby výstavby, manipulace s dřevěnými prvky a deskovými materiály v nechráněném vnějším prostředí (Havířová, 2005).

Balloon-Frame (nosná konstrukce s průběžnými sloupky)

U systému Balloon-Frame procházejí stěnové sloupky průběžně přes dvě nebo více podlaží. Spodní a horní uzavření tvoří vodorovná prkna (prahy a vaznice). Stropní nosníky jsou uloženy na stojaté fošně, která je zapuštěna do zářezů stěnových sloupků (Kolb, 2007).

Platform-Frame (plošinová konstrukce)

Charakteristickým znakem Platform-Frame je poschoďová skladba. Plošina se během stavby používá jako pracovní plocha a výrobní místo. Tento konstrukční systém umožňuje standardizaci a prefabrikaci a používání normalizovaných konstrukčních prvků. Kromě toho je tento způsob stavění velmi flexibilní vzhledem ke konstrukci i architektonickému řešení (Kolb, 2007).

Charakteristické znaky sloupkových staveb:

• malá možnost předvýroby;
• vysoká pracnost na staveništi;
• budova je vyztužena plášti;
• konstrukce je oboustranně obložena;
• štíhlé, vysoké průřezy;
• těsná vzdálenost sloupků (Kolb, 2007).

Vícepodlažní stavby se sloupkovým systémem:

• vzhledem k nízkému stupni prefabrikace trvá montážní fáze poměrně dlouho, s ohledem na dobu montáže je třeba dbát na ochranu proti povětrnosti;
• konstrukce se musí vytvořit tak, aby se zabránilo sednutí (Kolb, 2007).

Hrázděné stavby se vyvinuly spíše tam, kde dřevo nebylo k dispozici v takovém množství, jaké je potřebné např. pro srubové stavby. U hrázděných staveb je možné spíše používat krátké části listnatého dřeva. Až do poloviny 19. století se vyráběly převážně hrázděné stavby, jejichž hlavní nosná konstrukce a tedy i vyzdívka zůstala viditelná. Dříve se hrázděné stavby omítaly, aby napodobovaly masivní stavby z kamene a zdiva. Věřilo se, že se tímto způsobem získají domy bezpečné proti požáru (Kolb, 2007).

V součesné době se již klasické hrázděné stavby s nosnou konstrukcí viditelnou z venkovní strany téměř nepoužívají. Výztužná vzpěrová konstrukce hrázděných staveb byla nahrazenanovými novými materiály na bázi dřeva a deskovými materiály. Také technologie výstavby byla nahrazena novými metodami s ekonomicky i konstrukčně zajímavými alternativami (Kolb, 2007).

Charakteristické znaky hrázděných staveb:

• nosná kostra může být oboustranně obložeba (podle tradičního vzoru je ale zvenku viditelná);
• patrová výstavba;
• především čisté spoje dřeva s čepy, zapuštěními a plátováním;
• nosné dřevěné prvky vykazují větší a spíše čtvercové průřezy;
• jednoduchá montáž (Kolb, 2007).

Vícepodlažní hrázděné stavby:

• historické konstrukce ukazují spolehlivost hrázděných konstrukcí také u vícepodlažních staveb;
• konstrukce se musí vytvořit tak, aby bylo pokud možno zabráněno sedání;
• nákladné zajištění dřeva (je vhodné použít vysušené dřevo);
• při montáži se konstrukce musí chránit před povětrností;
• venkovní udržování hrázděné konstrukce je nákladné a pracné;
• hrázděné konstrukce vícepodlažních staveb dnes již nejsou účelné z montážně technických a - konstrukčních důvodů, ale ani z i nvestičního hlediska (Kolb, 2007).

Plášť budovy srubových staveb se dříve skládal z jediné vrstvy, která měla současně obkladovou, nosnou a prostor vytvářející funkci. V dnešní době ale nároky uživatelů na izolaci a pohodu prostředí výrazně vzrostly. Tyto zvýšené požadavky proto vedli k dnes již běžným plášťům budovy a dřevěným konstrukčním prvkům, s více vrstvami, které plní různé úkoly (Kolb, 2007).

Potěšitelný vývoj srubových staveb byl zaznamenán v horských regionech, a to zásluhou architektů, kteří pracují s velkým citem pro regionální zapojení a navrhují s novým porozuměním pro konstrukční princip srubových staveb. Pochopení nosné a obkladové funkce jako architektonického potenciálu posouvá srubové stavby do nové dimenze. Rohy a hrany, výstupky a stupně, trámy a nosníky přitom zůstávají viditelné. Architektura a konstrukce jsou v souladu (Kolb, 2007).

Charakteristické znaky srubových staveb:

• vysoká řemeslná dovednost;
• umělecké rohové spoje;
• velká spotřeba dřeva;
• speciální výběr dřeva;
• pevné uspořádání půdorysu;
• sednutí (Kolb, 2007).

Srubové systémy vícepodlažních staveb:

• konstrukce se musí vytvořit tak, že se sednutí neprojevuje nepříznivě;
• srubové systémy vícepodlažních staveb již nejsou z konstrukčních a hospodářských důvodů běžné (Kolb, 2007).

Běžné konstrukční systémy dřevěných staveb:

• srubové stavby;
• hrázděné stavby;
• Balloon-frame, Platform-Frame;
• rámové stavby;
• skeletové stavby;
• stavby z masivního dřeva (Kolb, 2007).

V současné době se převážně používají následující konstukční systémy dřevostaveb:

• rámové stavby;
• skeletové stavby;
• stavby z masivního dřeva (Kolb, 2007).

V dalších článcích se o jednotlivých konstrukčních systémech dozvíte více.

Vzorový dům TERRA společnosti ATRIUM, s.r.o.
Bauerova 10, 603 00 Brno

Vzorový dům TENDENCE společnosti ATRIUM, s.r.o.
Kunratická 904, 252 43 Průhonice

Vzorový dům GALAXY společnosti ATRIUM, s.r.o.
Lipová 1000, 341 01 Horažďovice

Vzorový dům Modula 123 společnosti Ecomodula s.r.o.
Za Pazdernou 1498, 397 01 Písek

Vzorový dům Comfort 124 společnosti ELK, a.s.
Soukenická 833, 391 11 Planá nad Lužniscí

Vzorový dům Country 151 společnosti ELK, a.s.
Bauerova 10, 603 00 Brno

Vzorový dům Top Line 140 a obchodní zastoupení společnosti HAAS FERTIGBAU, spol. s r.o. v Dolanech
Dolany 83, 273 51 Unhošť

Vzorový dům Top Line 100B společnosti HAAS FERTIGBAU, spol. s r.o. u obchodního centra v Praze
Černokostelecká 143, 108 00 Praha 10

Vzorový dům Star Line B společnosti HAAS FERTIGBAU, spol. s r.o. u sídla firmy v Chanovicích
Chanovice 102, 341 01 Horažďovice

Vzorový dům Basic Line Avanti a obchodní zastoupení společnosti HAAS FERTIGBAU, spol. s r.o. v Brně č. 1
Eden 3000, Areál BVV, Brána č. 9a, Výstaviště 1, 647 00 Brno

Vzorový dům Top Line 140 a obchodní zastoupení společnosti HAAS FERTIGBAU, spol. s r.o. v Brně č. 2
Eden 3000, Areál BVV, Brána č. 9a, Výstaviště 1, 647 00 Brno

Vzorový dům Basic Line Venezia a obchodní zastoupení společnosti HAAS FERTIGBAU, spol. s r.o. v Mladé Boleslavi
Michalovice 77, 293 01 Mladá Boleslav

Vzorový dům MS 110/V společnosti MS Haus s.r.o.
M. Majerové 606/39a, 500 11 Hradec Králové

Vzorový dům MS 110/V společnosti MS Haus s.r.o.
Lípa nad Orlicí

Vzorový dům společnosti Vario Vila, s.r.o.
U Strouhy 13, Praha Miškovice

Vzorový dům společnosti Vario Vila, s.r.o.
Skoky 127, Dolní Újezd

{#3/29#}

Vzorový dům společnosti Vario Vila, s.r.o.
Šumperská 1350, Uničov

Vzorový dům společnosti Vario Vila, s.r.o.
Tyršova 1570, Lipník nad Bečvou

Vzorový dům společnosti Vario Vila, s.r.o.
Nový Březhrad 194/2a, Hradec Králové

Vzorový dům společnosti VS DOMY, a.s.
Štěpánská 385, 755 01 Vsetín

Vzorový dům společnosti VS DOMY, a.s.
Za Štěpnicí 291, 252 00 Řitka

Vzorový dům společnosti VS DOMY, a.s.
Pod Nivami 330, 760 01 Zlín

Vzorový dům společnosti AWIK House Production, s.r.o. Je umístěn v lokalitě Úvaly u Prahy, část Hostín. Návštěvu je nutné dohodnout předem s obchodním oddělením AWIK.

Vzorový dům společnosti VESPER FRAMES s.r.o.
Pod hospodou 8, 691 63 Velké Němčice

• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 7. 4. 2009 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 12. 5. 2009 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 18. 6. 2009 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 15. 10. 2009 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 10. 12. 2009 si můžete stáhnout zde.

Zde si můžete stáhnout pozvánky na jednání ADMD v roce 2010

• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 7. 1. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Valnou hromadu ADMD dne 21. 1. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 4. 2. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 9. 3. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Neformální setkání ADMD dne 13. 4. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 6. 5. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 10. 6. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 16. 9. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 14. 10. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 11. 11. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 14. 12. 2010 si můžete stáhnout zde.

Zde si můžete stáhnout pozvánky na jednání ADMD v roce 2011

• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 13. 1. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Valnou hromadu ADMD dne 27. 1. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 14. 2. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 24. 3. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 12. 4. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Neformální setkání ADMD dne 12. 4. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 26. 5. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 16. 6. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 22. 9. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Neformální setkání ADMD dne 22. 9. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Pozvánku na Výkonnou radu ADMD dne 25. 10. 2011 si můžete stáhnout zde.

• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 7. 4. 2009 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 12. 5. 2009 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 18. 6. 2009 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 15. 10. 2009 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 10. 12. 2009 si můžete stáhnout zde.

Zde si můžete stáhnout zápisy z jednání ADMD v roce 2010

• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 7. 1. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Valné hromady ADMD dne 21. 1. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 4. 2. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 9. 3. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Zápisz Neformálního setkání ADMD dne 13. 4. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 6. 5. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 10. 6. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 16. 9. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 14. 10. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 11. 11. 2010 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 14. 12. 2010 si můžete stáhnout zde.

Zde si můžete stáhnout zápisy z jednání ADMD v roce 2011

• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 13. 1. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Valné hromady ADMD dne 27. 1. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 14. 2. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 24. 3. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 12. 4. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Neformálního setkání ADMD dne 12. 4. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 26. 5. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 16. 6. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 22. 9. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Neformálního setkání ADMD dne 22. 9. 2011 si můžete stáhnout zde.
• Zápis z Výkonné rady ADMD dne 25. 10. 2011 si můžete stáhnout zde.

Přihlášku ke pro partnery si můžete stáhnout ZDE.

• je nevládní zájmové sdružení výrobců a dodavatelů montovaných domů na bázi dřeva
• uplatňuje zájmy a potřeby svých členů v oblasti výroby montovaných staveb na bázi dřeva
• aktivně napomáhá při řešení příslušné normotvorby a legislativy
• spolupracuje s orgány státní správy
• iniciuje úpravy zákonů a vyhlášek zejména k důraznější ochraně tohoto oboru před nežádoucími vlivy
• zabezpečuje činnost a služby pro své členy především v oblasti poradenské, propagační a vzdělávací
• informuje své členy o aktuálním stavu a zamýšlených změnách legislativy.

Základním úkolem ADMD je:

• prosazování objektů na bázi dřeva
• celková popularizace technologie konstrukcí z dřevní hmoty
• posílit postavení dřevní hmoty v předpisech a vyhláškách
• kultivování podnikatelského prostředí a zabezpečení kvality pro tento segment stavebnictví prostřednictvím certifikace dle Dokumentu národní kvality

Důležitou činností ADMD je:

• zvyšování tlaku na školské systémy a na vědecko-výzkumnou bázi vysokých škol
• připravovat odborníky, kteří posunou danou technologii v celém sektoru stavebnictví na potřebnou úroveň

Asociace zprastředkovává pro veřejnost:

• orientaci v oblasti dřevostaveb
• kontakt z výrobci, jejichž produkce podléhá kontrole kvality

1. Název: Asociace dodavatelů montovaných domů, zkratka ADMD.
2. Sídlo: Zemědělská 3, 613 00 Brno.
3. Územní působnost: Česká republika.

§ 2.
Postavení Asociace

1. Asociace je nevládní zájmovou organizací právních subjektů zabývajících se výrobou a dodávkou montovaných domů.
2. Asociace sdružuje právnické a fyzické osoby v dané problematice bez ohledu na velikost a formu vlastnictví.
3. Asociace není vůči svým členům stupněm řízení a nezasahuje do jejich pravomocí.
4. Asociace je samostatnou právnickou osobou, kterou zastupuje předseda Asociace, nebo tajemník Asociace.
5. Asociace je zřizována podle zákona č. 83/90 Sb., o sdružování občanů a je registrována v rejstříku organizací na Ministerstvu vnitra ČR.
6. Postavení Asociace v jeho funkci odborného (živnostenského) společenstva je zásadně vymezeno zákonem.

§3.
Předmět činnosti Asociace

1. Předmětem činnosti Asociace je uplatňování zájmů členů a jejich potřeb v oblasti výroby zejména montovaným staveb na bázi dřeva. Jedná se zejména o následující činnosti:

• • hájit společné i specifické zájmy svých členů a vytvářet pro to nezbytné předpoklady;
  • aktivně napomáhat při řešení příslušné normotvorby a legislativy;
  • aktivně spolupracovat s orgány státní správy (zejména MPSV ČR, MV ČR, MF ČR, MZV ČR);
  • iniciovat úpravy zákonů a vyhlášek zejména k důraznější ochraně tohoto oboru před nežádoucími vlivy vně i uvnitř republiky;
  • zabezpečovat činnosti a služby pro své členy především v oblasti poradenské, propagační, ale i výchovně vzdělávací;
  • informovat své členy o aktuálním stavu a zamýšlených změnách legislativy, týkající se vývozu dodávek a prací, udělování pracovních víz, pracovních povolení apod., a aktivně se spoluúčastnit tvorby zákonných úprav v této oblasti.

§ 4.
Trvání Asociace

1. Asociace je zřizována na dobu neurčitou.

§ 5.
Členství v Asociaci

1. Členství v Asociaci je dobrovolné.
2. Členství je individuální, což znamená, že členem může být právnická nebo fyzická osoba.

§ 6.
Vznik členství

1. Členství vzniká přijetím do Asociace na základě písemné přihlášky a zaplacením členského příspěvku. Předpokladem pro přijetí je odborná úroveň a celková pozice žadatele z hlediska dodržování zákonných norem související s prováděnou činností. O přijetí člena rozhoduje Výkonná rada Asociace.
2. Dokladem o členství v Asociaci je Dekret vydaný Výkonnou radou Asociace.

§ 7.
Práva členů

1. V souladu s volebním řádem má člen právo účastnit se Valné hromady, volit a být volen do orgánů Asociace.
2. Člen má právo na bezplatnou službu v rozsahu základní informace v oblasti právní a technické.
3. Člen má právo používat na firemních dopisech a dalších písemnostech loga a textu "člen Asociace dodavatelů montovaných domů".
4. Člen má právo podávat iniciativní návrhy na činnost Asociace.

§ 8.
Povinnosti členů

1. Dodržovat Stanovy Asociace jako vstupní podmínku dobrovolného členství.
2. Dodržovat obecně uznávané etické zásady podnikání, morální zásady a serióznost v jednání při dodržování zákonů ČR.
3. Aktivně spolupracovat na dohodnutém programu činnosti.
4. Poskytovat Výkonné radě Asociace podklady a informace potřebné k uskutečňování cílů Asociace.
5. Uhradit členský příspěvek ve lhůtě splatnosti.
6. Splnit a dodržovat podmínky Dokumentu národná kvality (DNK), které jsou přílohou č. 1 těchto Stanov, a to ve lhůtě půl roku od vzniku členství.

§ 9.
Ukončení členství

1. Členství v Asociaci končí vystoupením, zánikem nebo vyloučením.
2. Členství je možné ze strany člena ukončit vystoupením z Asociace na základě písemného oznámení.
3. Členství automaticky končí zánikem právnické osoby nebo zánikem oprávnění k podnikání osoby fyzické.
4. Členství může být zrušeno rozhodnutím Valné hromady o vyloučení člena z Asociace v důsledku neplnění některých povinností dle § 8 odstavec 1 až 4 těchto Stanov, dále pak při hrubém porušení podnikatelské etiky, porušením zákonů a souvisejících předpisů spojených s výkonem činnosti.
5. K projednání vyloučení musí být člen pozván s řádným uvedením důvodů minimálně dva měsíce před jednáním Valné hromady.
6. Členství končí zánikem Asociace.
7. Členům, kterým zaniklo členství v Asociaci, nepřísluší nárok na vrácení členského příspěvku ani jiné materiálové vypořádání.
8. V případě nesplnění povinností člena Asociace dle § 8 odstavec 5 či 6, které člen nenapraví ani do 1 měsíce po doručení písemného upozornění Asociace, je možno člena vyloučit písemným rozhodnutím Výkonné rady Asociace.
9. O vyloučení nebo zániku členství musí být člen informován písemně.

§ 10.
Orgány Asociace

Orgány Asociace jsou:

• • Valná hromada
  • Výkonná rada
  • Revizní komise
  • Předseda
  • Tajemník

Při veškerém rozhodování platí princip nadpoloviční většiny hlasů. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy Asociace. Každý člen Asociace (právnická i fyzická osoba) má při hlasování jeden hlas.

§ 11.
Valná hromada Asociace

Nejvyšším orgánem Asociace je Valná hromada.

1. Valnou hromadu Asociace tvoří členové Asociace. Člen se účastní jednání Valné hromady bud' osobně, nebo prostřednictvím zplnomocněného zástupce.
2. Valnou hromadu Asociace svolává Výkonná rada Asociace minimálně jedenkrát ročně.
3. Valnou hromadu řídí předseda Výkonné rady Asociace.

§ 12.
Úkoly řádné Valné hromady

Řádné Valné hromadě je vyhrazeno k rozhodnutí a ke schválení:

1. Přijetí zprávy podané Výkonnou radou Asociace.
2. Schválení hospodaření Asociace.
3. Schvalování volebního řádu.
4. Volba členů Výkonné rady.
5. Volba či odvolání členů Revizní komise.
6. Program činnosti Asociace.
7. Výše členských příspěvků a použití finančních prostředků Asociace.
8. Přijetí a úprava Stanov.
9. Rozhodnutí o návrzích členů Asociace včetně rozhodnutí o vyloučení člena Asociace.

§13.
Výkonná rada Asociace

1. Výkonná rada Asociace je volena Valnou hromadou na dobu dvou let v celkovém počtu 7 členů.
2. Předseda Výkonné rady Asociace je volen Valnou hromadou Asociace.
3. Výkonná rada může jmenovat podle potřeby další orgány.
4. Výkonná rada je výkonný orgán, který zabezpečuje činnost Asociace. Činnost Výkonné rady řídí předseda. Výkonná rada se schází dle potřeby, nejméně však jednou za měsíc. O jednáních pořizuje tajemník zápis.
5. Výkonná rada zajišťuje hospodaření Asociace podle schválení plánu činnosti.
6. Jménem Asociace jedná ve smyslu závěrů z jednání Výkonné rady ve všech věcech předseda nebo tajemník Asociace. Každý z výše jmenovaných má oprávnění jednat samostatně.
7. Výkonná rada Asociace podává každoroční Valné hromadě zprávu o výsledku hospodaření Asociace a zajistí účetní závěrku Asociace.
8. Výkonná rada vede evidenci členské základny a rozhoduje o vyloučení člena Asociace z důvodu neplnění povinností dle §8 odst. 5 a 6 těchto Stanov.

§ 14.
Revizní komise Asociace

Revizní komise Asociace je nezávislý samostatný orgán Asociace, který se zodpovídá za své činnosti Valné hromadě Asociace.

1. Revizní komise je tříčlenná a je volena Valnou hromadou na dobu dvou let.
2. Revizní komise se ve své činnosti řídí obecnými zásadami kontrolní práce, příslušnými právními předpisy a těmito Stanovami.
3. Revizní komise Asociace má právo kontroly příjmů a výdajů z hlediska výše, účelnosti a oprávněnosti ve vazbě na potřeby Asociace.
4. Revizní komise prověřuje účetní závěrku Asociace a kontroluje dodržování a plnění usnesení Valné hromady.
5. Předseda revizní komise se zúčastňuje jednání Výkonné rady s hlasem poradním.
6. Revizní komise pravidelně provádí kontrolu hospodaření s finančními prostředky Asociace.
7. Funkční období člena Revizní komise trvá do doby, než bude zvolen člen nový.

§ 15.
Finanční hospodaření Asociace

1. Základními finančními prostředky Asociace jsou příspěvky, dary a jiné příspěvky, jakož i výnosy z podnikatelských aktivit Asociace.
2. Finanční prostředky slouží výhradně pro potřeby Asociace.
3. Právo disponovat s prostředky má předseda i místopředseda Asociace a podle jeho pokynů i tajemník Asociace.
4. Zprávu o hospodaření Asociace zpracovává tajemník Asociace a předkládá ji předseda Asociace Valné hromadě.
5. Finanční hospodaření Asociace zajišťuje Výkonná rada dle § 13 těchto Stanov.

§ 16.
Obchodní partneři ADMD

1. Obchodní partnerství ADMD je upraveno v příloze č. 2 těchto Stanov.

§ 17.
Závěrečná ustanovení

1. Tyto Stanovy byly schváleny Valnou hromadou Asociace dne 21. 1. 2010 a nabývají účinnosti dnem registrace u Ministerstva vnitra ČR. Plně nahrazují Stanovy ze dne 19. 2. 2008.
2. Valná hromada Asociace schvaluje změny a doplňky Stanov.
3. Asociace zaniká rozhodnutím Valné hromady Asociace.
4. Přílohou těchto Stanov jsou podmínky DNK v příloze č. 1 a obchodní partneři ADMD v příloze č. 2.

V Brně dne 21. 1. 2010

Informační výtah z Dokumentu národní kvality pro montované domy na bázi dřeva

Úvod

DNK vznikl z iniciativy ADMD ve spolupráci s VVUD. Cílem dokumentu národní kvality je zajištění technické kvalitativní úrovně montovaných staveb na bázi dřeva formou nepovinné certifikace, která má přísnější požadavky na výrobce resp. montáž staveb, než certifikace vyplývající z NV 163/2002Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tato certifikace se zabývá i tzv. staveništní montáží, to jest kompletací jednotlivých komponentů přímo na stavbě bez předchozí výroby sestav.
Po úspěšném provedení certifikace nezávislým certifikačním orgánem (VVUD) je členovi ADMD umožněno využívat a uplatňovat výhody plynoucí z udělení značky kvality ADMD.
Dokument obsahuje několik nástrojů, kterými jsou kvalitativní znaky staveb prověřovány.
Každý člen ADMD je bez ohledu na velikost společnosti dvakrát ročně podroben auditu ve výrobě i při montáži na stavbě. Sleduje se využívání vhodných vstupních materiálů, ověřování jednotlivých vlastností jako např. požární odolnost nebo tepelně technické parametry. Na staveništi je kladen důraz na dodržování technologických postupů montáže. Ověřují se i reálné vlastnosti dřevostaveb např. formou měření průvzdušnosti (Blower Door Test).
Značka kvality ADMD bude dávat potencionálním investorům záruku dobře investovaných prostředků do svého bydlení. Touto značkou se budou moci presentovat pouze členové ADMD, kteří budou splňovat pravidla DNK.

Základní pravidla certifikace

Dokument je rozdělen na tři části. První část zahrnuje společné požadavky pro obě technologie výroby (stavby): prefabrikace a staveništní montáž. Druhá část stanovuje požadavky na výrobu prefabrikovaných prvků včetně jejich osazení na staveništi a třetí část se zabývá staveništní montáží.
Společnosti, jejichž stavby nejsou sestaveny pouze z prefabrikovaných prvků a sestav (prefabrikované stěny, stropy i střešní pláště), musí pro ty části, které jsou montovány na staveništi (princip staveništní montáže), respektovat ustanovení třetí části tohoto dokumentu.
Pravidla certifikace ADMD nelze splnit pouze certifikací dílčích prvků a sestav. Smyslem značky shody DNK je sledování a záruka kvality z pohledu celého díla - stavby.

Stanovení rozsahu stavby sledovaným DNK

Do rozsahu sledování DNK jsou zahrnuty všechny stavební prvky a konstrukce, které mají vliv na základní vlastnosti celé stavby. Pokud se jednotlivé protokoly o zkouškách nebo provedené výpočty k různým vlastnostem konstrukce odkazují na určitou definovanou skladbu, je předmětem certifikace ADMD celá tato skladba. Prvky, které jsou zabudovány uvnitř těchto skladeb, avšak přímo neovlivňují výše uvedené základní vlastnosti, nejsou předmětem certifikace ADMD.
Dokument národní kvality ADMD nesleduje technické zařízení budov, podlahové krytiny, vybavení interiéru, střešní krytiny a související příslušenství.
Při zabudovávání (instalaci) některých prvků technických zařízení budov by mohlo dojít k zásadnímu porušení pravidel DNK. Tyto fáze stavby jsou proto také předmětem sledování ve smyslu kritických bodů, ačkoliv nejsou prověřovány kvalitativní parametry jednotlivých prvků technických zařízení budov (např. sleduje se porušení parozábrany při provádění elektroinstalací, ale nejsou ověřovány požadavky na jednotlivé vodiče nebo přístroje).

Dokument se vztahuje k následujícím typům konstrukcí

Lehké skelety:

• podlažní rámová konstrukce (Platform frame)
• staveništní montáž
• prefabrikovaný jednostranný panel
• prefabrikovaný odoustranný panel
• přespodlažní rámová konstrukce (Balloon frame a modifikované varianty)
• staveništní montáž
• prefabrikované prvky

Těžké skelety:

• skelet s jednodílnými průvlaky a sloupy (skelet typu PS)
  • staveništní montáž
  • prefabrikované prvky (manuálně nebo automatickými centry)
• skelet s dvojdílnými průvlaky a jednodílnými sloupy (skelet typu 2xP)
  • staveništní montáž
  • prefabrikované prvky (manuálně nebo automatickými centry)
• skelet s jednodílnými průvlaky a dvojdílnými sloupy (skelet trypu 2xS)
  • staveništní montáž
  • prefabrikované prvky (manuálně nebo automatickými centry)

Sendvičové panely:

• sendvičové panely s pevným izolačním materiálem
• sendvičové panely s pružným izolačním materiálem a vnitřními výztužnými dřevěnými prvky

Dokument se nevztahuje na roubené konstrukce a kompozitní konstrukce (ocelové skelety, zděné a železobetonové konstrukce apod.).

Členění stavby na vybrané oblasti

Pro větší přehlednost a snazší orientaci je objekt rozčleněn do několika skupin, na které se vztahují stejné požadavky:

• Stěny
• Stropy
• Střešní pláště
• Jiné konstrukční prvky (samostatné sloupy, terasy, fasádní prvky apod.)

Na každou výše uvedenou skupinu se mohou vztahovat tyto požadavky:

• Mechanická odolnost a stabilita
• Požární bezpečnost
• Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí
• Bezpečnost při užívání
• Ochrana proti hluku
• Úspora energie a ochrana tepla
• Dodržení konstrukčních zásad a pravidel

Normy, směrnice, zákony, nařízení vlády a vyhlášky

Dokument národní kvality (DNK) se často odkazuje na konkrétní normy nebo legislativní dokumenty. Ty se tímto stávají pro splnění a dodržení pravidel tohoto dokumentu závazné. V případě provedení úprav požadavků v normách (týká se pouze číselných hodnot) je závazný požadavek uvedený v platném znění normy (norma nabude účinnosti). V případě změn v legislativních dokumentech jsou aktuální jejich původní znění, dokud nebude provedena revize tohoto dokumentu. Při obsahových změnách norem se postupuje jako u legislativních změn.

Společná ustanovení pro technologii prefabrikace a staveništní montáže

Podnik (pověřený pracovník) musí vypracovat a udržovat dokument, který popisuje systém fungování společnosti. Dokument musí podávat jasné informace o tom, jak jsou sledovány a dodržovány požadavky DNK.
Pro požadavky certifikace ADMD lze využít tzv. příručky jakosti vypracovávané pro certifikaci systému jakosti řady ISO 9000. Avšak za podmínky dodržení výše uvedených podmínek.

Společná ustanovení pro provádění prefabrikace a staveništní montáže zahrnují tyto oblasti systému řízení výroby:

• kritické body
• projektová dokumentace a dokumentace pro provádění stavby
• ověření a deklarace vlastností
• vstupní materiály a stavební prvky
• ochrana životního prostředí
• personální požadavky
• záznamy

Záznamy lze uchovávat jak v originální písemné podobě, tak i v jejich podobě elektronické. Písemnosti musí být digitálně sejmuty (naskenovány) tak, aby byly jasně čitelné a aby obsahovaly nezbytné náležitosti, jako jsou např. razítka a podpisy.

Krytické body (požadavky ADMD nad rámec zákonné certifikace)

Kritické body jsou technologické úseky, postupy nebo operace v procesu výroby, manipulace, instalace nebo montáže stavebních sestav, ve kterých je nejvyšší riziko nedodržení shody výrobku s požadavky na něj kladenými.

Ověření a deklarace vlastností

Zjištěné hodnoty musí být uvedeny spolu s dalšími informacemi v projektové dokumentaci - Souhrnná technická zpráva a v dokumentaci pro provádění stavby.

Sledované oblasti:

• statika
• požární bezpečnost
• ochrana proti hluku
• tepelně technické vlastnosti a ochrana proti vlhkosti
• průvzdušnost

Vlastnosti mohou být ověřeny jak zpracováním výpočtu, tak provedením zkoušek. Výpočty musí být vypracovány osobami k tomu oprávněnými dle kvalifikačních požadavků konkretizovaných u jednotlivých sledovaných oblastí.
Ze záznamu o výpočtu musí být patrné, jaké normy byly využity k jeho provedení. Dále musí zahrnovat podrobný popis vstupních údajů a kontrolovatelný záznam výpočtu. Dokument musí být v originální verzi, opatřený razítkem a podpisem.
Zkoušky musí být provedeny akreditovanými laboratořemi. Protokoly o výpočtech a zkouškách musí být k dispozici v originální verzi. V případě využívání protokolů, které jsou vlastnictvím jiné společnosti, musí být předložen souhlas vlastníka s jejich využíváním. V případě požadavku musí existovat možnost tyto protokoly od vlastníka získat ve formě ověřené kopie.

Vstupní materiály a stavební prvky

Veškeré stavební materiály a konstrukční prvky využívané v konstrukcích dřevostaveb podléhají prokazování shody s požadavky norem, stavebních technických osvědčení (STO) nebo evropských technických schválení (ETA).

K použitým stavebním materiálům a konstrukčním prvkům musí být známy všechny vlastnosti týkající se sledovaných oblastí. Důraz musí být kladen na záměnu určujících vlastností tepelných a vlhkostních veličin (např. návrhová a normová hodnota).

Záznamy a dokumenty

Záznamy jsou předmětem kontroly externích dohledů i interních kontrol. Musí být překládány při prvním certifikačním auditu a při následných externích dohledech. Povinná archivace je 5 let.

Certifikace a dohled členů ADMD

První certifikační audit

Úspěšné provedení certifikačního auditu je předpokladem pro udělení značky shody s DNK - montované domy z prefabrikovaných sestav.

První certifikační audit je prováděn příslušným certifikačním orgánem CO VVÚD. Cílem prvního certifikačního auditu je kompletní prověření systému řízení výroby (a montáže) v rozsahu požadavků DNK ADMD.

Interní kontroly

Každý certifikovaný člen ADMD je povinen provádět interní kontroly, jejichž úkolem je ověření, zda jsou dodržována jednotlivá ustanovení DNK. Pracovníci písemně pověření k provádění interních kontrol musí mít přístup ke všem dokumentům týkajících se systému řízení výroby firmy. Záznamy z interních kontrol se archivují nejméně 5 let.

Externí dohled

Předmětem externího dohledu je především kontrola záznamů o provedení interních kontrol, registrace a hodnocení změn vzniklých v období od posledního externího auditu resp. dohledu, kontrola sledování systému kritických bodů a kontrola kvality výrobků a konstrukčních sestav resp. dodržování Prováděcích pokynů.

Výjimečný audit

Z důvodu podezření nedodržování pravidel DNK může být na základě podnětu výkonné rady ADMD proveden výjimečný audit. Průběh výjimečného auditu je shodný s běžným externím dohledem.

Přihlášku ke členství v Asociaci dodavatelů montovaných domů si můžete stáhnout ZDE.

Základní i nformace o Dokumentu národní kvality si můžete stáhnout ZDE.

Základní informace k financování dřevostaveb si můžete stáhnout ZDE. 

ASOCIACE DODAVATELŮ MONTOVANÝCH DOMŮ
Třída generála Píky 5, 613 00 Brno - Černá Pole
www.admd.cz

Ing. Blanka Stávková, tajemnice
Tel. +420 733 506 525
E-mail: stavkova@admd.cz

IČ: 70833613
DIČ: CZ70833613
Bankovní spojení: KB, a.s., Praha 1, č. ú. 27-3153460247 / 0100

Orgány ADMD

Předseda ADMD:
Ing. arch. Petr Vala (Avanta Systeme spol. s r.o.)

Místopředseda ADMD:
Dipl. Ing. Milan Schmiedt (MS HAUS s.r.o.)
Ing. Vratislav Blaha (ELK, a.s.)

Členové Výkonné rady ADMD:
Ing. Oldřich Šebek (ATRIUM, s.r.o.)
Tomáš Tesař (DOMY D.N.E.S. s.r.o.)
Ing. Ladislav Kameník (HAAS Fertigbau Chanovice, spol. s r.o.)
Ing. Vladimír Kolařík (VS DOMY, a.s.)