Dřevostavby z pohledu živelných katastrof

V posledních letech stále častěji slýcháváme, že se naše planeta otepluje, že nastávají nevratné změny v klimatu a že si máme zvyknout na to, že počasí v našem mírném podnebném pásmu nebude už jako dřív. Konec konců vlna veder, kterou střídají přívalové deště, které na jihu Moravy následovalo tornádo, jsou důkazem toho, že si na rozmary počasí budeme muset pravděpodobně zvykat. Nechci zde spekulovat o tom, do jaké míry tyto změny ovlivňuje člověk, ale zaměřit se spíše na to, jak můžeme do toho všeho přispět my sami. 

RD05 vesper

To, že nebudeme dělat některé věci, stejně jako to dělal náš děda i táta, je asi jasné a v případě domů to platí rozhodně. Materiály se vyvíjí obrovským tempem, proměňují se i naše potřeby ve vztahu k bydlení, a tak i způsob stavění našich domů. Stále více ke stavbě našich domů využíváme dřevo jako obnovitelný materiál, což přispívá k udržitelnému přístupu k naší planetě. Jak ale dřevo obstojí v případě živelných katastrof? Pojďme se na to společně podívat. 

V minulé dekádě jsme se často potýkali s povodněmi. Pochyby o tom, že dřevostavbu voda odnese, jsou už dávno ty tam. Co ale s dřevostavbou po povodni? Oproti jiným technologiím nás nečeká několikaleté vysoušení, plísně ani  další komplikace s tím spojené. Mokré materiály je možné odřezat, nosnou konstrukci nechat vyschnout, což může trvat přibližně 14 dnů, a následně použít materiály nové. Oprava je rychlá a nevzniká ani velké množství stavební suti a s tím spojeného prachu. 

Dalším ale ne zcela novým živlem na našem území, se kterým se mohou stavby potýkat, jsou tornáda. Při síle větru nad 250 km/h bohužel žádná stavba není v bezpečí. Dřevostavba, pokud máte šanci schovat se do sklepa, Vás ale ohrozí méně, než stavba zděná. Následně stejně statik pravděpodobně nařídí stržení stavby, což je delší proces než začít stavět na základech novou stavbu. 

Kopie Top Line 230 haas

Zemětřesení jsme na našem území zatím mnoho nezažili, ale jsou už lokace, kdy stavební úřady požadují posouzení stavby na seizmicitu. V tomto mají dřevostavby také navrch, protože dřevo je pevný materiál, který je ale ve spojích pružný a tím i odolný proti určité míře otřesů.

Stavění ze dřeva je např. v Americe tak oblíbené právě díky poměrně rychlé výstavbě, odolnosti vůči živelným katastrofám a tím i relativní bezpečnosti. Dřevostavby, které se realizují u nás, jsou sice mnohem více propracované a s větším detailem se v nich řeší teplotní komfort i životnost stavby. Ohledně jejich reakce na přírodní živly jde však o stejnou výhodu jako je tomu jinde na světě. Vybírejte však dřevostavby vždy od prověřených dodavatelů s certifikátem Dokument národní kvality. 

Autor: Ing. Lenka Trandová
Zdroj foto: členská firma ADMD

O dřevostavbách Aktuality Ukázky dřevostaveb
Tento web používá ke správnému fungování soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Zavřít Více informací